Hrozby roku 2018 podle Reuters: Jaderná Korea, saúdsko-íránská válka a Trump

1. leden 2018
Severokorejská mezikontinentální balistická raketa

Co lze očekávat ve světové politice v novém roce? O předpověď se pokusila agentura Reuters. Především připouští možnost, že vyšetřování ruského vměšování do amerických prezidentských voleb by mohlo připravit Donalda Trumpa o prezidentské křeslo.

Kdyby zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller pokračoval v zatýkání vysoce postavených činitelů, mohl by dostat užitečné informace. Zatím se toho jen hodně povídá, ale detailů je pramálo. Otázka zní, zda Mueller získá dostatek důkazů, aby mohl Trumpa obvinit ze spiknutí.

Pokud by se ale například ukázalo, že se prezident pokusil mařit vyšetřování, odborníci si jsou jistí, že republikáni by ho z úřadu neodvolali. Situace by se však mohla změnit, kdyby v letošních podzimních volbách posílili demokraté a ovládli jednu z komor Kongresu.

Důležitou otázkou také je, zda se Trump nebo Severní Korea v novém roce odhodlají k vojenské akci. Snadněji se předpovídá chování Pchjongjangu – Kim Čong-un bude skoro jistě pokračovat v testech stále mocnějších bomb a raket. A jak bude sílit schopnost Severní Koreje zasáhnout americkou pevninu, bude Washington stále agresivnější, ale nejspíš se neuchýlí k vojenskému zásahu, který by spustil ničivý konflikt. Nepřeje si ho ani Japonsko a Jižní Korea.

Kromě jaderné hrozby jsou tu i sílící kybernetické schopnosti Severní Koreje. Experti ji podezřívají ze snahy o průnik do americké elektrické sítě, což by mohlo vést k ochromujícím útokům na životně důležitou infrastrukturu. Rovněž bude třeba sledovat Rusko a Čínu. Moskva severokorejské jaderné ambice v podstatě podporuje, Peking je opatrnější. Změna názoru kteréhokoli z těchto dvou hráčů by ale mohla ovlivnit Kim Čong-una.

Trauma brexitu i migrace

Uplynulý rok byl nestabilní i pro Evropu. Francie a Nizozemsko ale nakonec odrazily volební ofenzivu ultrapravicových stran a v Německu znovu zvítězili křesťanští demokraté Angely Merkelové, ale s menší podporou voličů, takže kancléřka dosud nesestavila životaschopnou vládu.

Protest katalánských separatistů v Bruselu

Je docela dobře možné, že země půjde letos k volbám znovu. Překvapivý úspěch katalánských separatistických stran v prosincových volbách zase znamená, že ve Španělsku zřejmě ani letos nepoleví napětí. Stále pravděpodobnější je nové referendum o nezávislosti Katalánska.

Na starém kontinentě dodnes nezmizelo zklamání obyvatel z přístupu vlád k migraci. Trvá také boj o udržení evropské měny i trauma z toho, jak by měl vypadat brexit. Britští a evropští vyjednavači se snaží vypracovat dohodu, ale ještě je čeká mnoho problémů. Jestli jednání zkrachují, může v Británii dojít k volbám nebo novému referendu.

Z Evropy nezmizely ani ultrapravicové strany. V novém roce bude třeba pozorně sledovat komunální i parlamentní volby v Belgii, Česku, Holandsku, Finsku, Maďarsku, Irsku, Itálii a Švédsku, zda v nich populisté neposílí pozice, podotýká Reuters.

Rozpolcený svět islámu

Situace nebude letos jednoduchá ani na Blízkém východě. Potom, co Donald Trump uznal v prosinci Jeruzalém za hlavní město Izraele a slíbil, že do něj přestěhuje americké velvyslanectví, bude vliv Spojených států v regionu zřejmě slábnout. Jejich vojáci budou sice dál likvidovat zbytky takzvaného Islámského státu, ale u volantu budou v regionu spíš země jako Saúdská Arábie nebo Írán.

Teherán loni posílil vliv v Iráku a Sýrii, a lze tak očekávat, že sunnitští Saúdové a jejich spojenci v Perském zálivu zaujmou vůči tomuto šíitskému soupeři ještě tvrdší postoj. V Jemenu bude zřejmě pokračovat krvavá válka a humanitární katastrofa.

Donald Trump jako první úřadující americký prezident navštívil Zeď nářků

Dalším dějištěm událostí bude snaha Kurdů o větší vliv v Turecku, Sýrii a zejména v Iráku, kde jsou vztahy mezi regionálním kabinetem Kurdistánu a centrální vládou v Bagdádu po říjnovém referendu o nezávislosti obzvlášť napjaté.

Znovuzvolení bez komplikací?

Uplynulý rok byl příznivý pro Rusko a Čínu. Zatímco se Západ zmítal v nejrůznějších krizích, čínský prezident Si Ťin-pching a jeho ruský protějšek Vladimir Putin pevně svírali otěže. I jejich vláda však prochází zkouškami. Rusko vloni zažilo řadu protivládních a protikorupčních protestů, kterým se Putin jistě bude chtít letos vyhnout, aby nezkomplikovaly jeho znovuzvolení v březnových prezidentských volbách.

Je sice v podstatě jisté, že je vyhraje, ale účast může být nižší – jeho hlavní kritik Alexej Navalnyj vyzval Rusy k bojkotu hlasování, když jemu samotnému zakázala kandidovat ústřední volební komise. Čínský prezident Si Ťin-pching si upevnil pozici a stal se nejmocnějším čínským vůdcem od dob Mao Ce-tunga. I v Číně však existují náznaky nespokojenosti, zejména v Hongkongu. V Rusku ani Číně však žádné převratné změny nečekejme, zdůrazňuje Reuters.

Další prognózy připojuje server katarské televize Al-Džazíra. Podle něj britská premiérka Theresa Mayová vydrží v premiérském křesle, i když možná jen proto, že její Konzervativní strana za ni nemůže najít vhodnou náhradu a bojí se prohry s labouristy Jeremyho Corbyna v případných předčasných volbách.

V Rusku je nejbližší budoucnost jasná – Putin se jistě opět stane prezidentem, a až mu v roce 2024 tento mandát skončí, bude mít za sebou skoro čtvrtstoletí v čele země. I kdyby byla volební účast v důsledku Navalného výzvy k bojkotu nízká, Putin je stále velmi populární a má na své straně mocný propagandistický aparát.

Blízký východ považuje server Al-Džazíry za velmi výbušný a nebezpečnější než obvykle. Napětí mezi Saúdskou Arábií a Íránem by mohlo přerůst v otevřenou válku, i když se autor článku nedomnívá, že k tomu skutečně dojde. Za rivalitu obou zemí ale zaplatí lidé v Jemenu, Sýrii a Libanonu.

Saúdskoarabské bezpečnostní složky

Test Trumpovy moci

Navíc ještě není jasné, jaký dopad bude mít Trumpovo uznání Jeruzaléma za metropoli Izraele. Podle katarské stanice tím nicméně americký prezident zkomplikoval vyhlídky na obnovu mírového procesu. Pro Palestince se tak toho v roce 2018 moc nezmění.

Naopak hodně se toho může proměnit ve Spojených státech. Listopadové volby do Kongresu budou zásadním testem Trumpovy moci. Autor prognóz si myslí, že demokraté posílí jak ve Sněmovně reprezentantů, tak v Senátu a nejméně jednu z komor ovládnou, třebaže zatím nenašli přesvědčivého kandidáta, jehož by postavili proti Trumpovi v prezidentských volbách v roce 2020. Trump bude bojovat i s řadou zahraničně-politických krizí v čele s tou ohledně Severní Koreje.

Na rozdíl od agentury Reuters považuje Al-Džazíra riziko válečného konfliktu mezi oběma zeměmi za velmi reálné. Kloní se však spíše k názoru, že bude pokračovat nepříjemný status quo – tedy další severokorejské testy, další Trumpovy výhrůžné tweety a další mezinárodní sankce.

I když to Spojené státy oficiálně nepřiznají, budou se postupem času muset naučit žít s možností severokorejského jaderného útoku a spoléhat při tom na odstrašující efekt svého nadřazeného vojenského arzenálu. To sice není ani zdaleka uklidňující nebo ideální, ale tatáž forma logiky zajistila, že atomovou zbraň pro válečné účely nikdo nepoužil od roku 1945.

Nejistá Afrika

Za jednu z nejdramatičtějších událostí minulého roku považuje Al-Džazíra pád zimbabwského prezidenta Roberta Mugabeho. Pro obyvatele země to bylo to nejlepší, co je mohlo potkat, protože za jeho vlády dvacet let trpěli, ale co bude dál? Nevyměnili jednoho despotu za druhého?

Robert Mugabe

Mugabeho nástupce Emmerson Mnangagwa bude sice určitě řídit ekonomiku lépe než Mugabe, ale existuje mnoho důvodů k obavám, že bude stejně krutý a nedemokratický jako jeho předchůdce. Vývoj v Zimbabwe také jistě pozorně sledovali i další afričtí vůdci s pochybnou pověstí v oblasti demokracie.

V roce 2018 proběhnou volby v Kamerunu, jehož prezident Paul Biya bude odhodlán udržet se u moci i silou, stejně jako Teodoro Obiang Nguema Mbasaga z Rovníkové Guineje nebo Yoweri Museveni z Ugandy.

Kromě svatby anglického prince Harryho nebo fotbalového šampionátu v Rusku bude svět jistě upírat pozornost i k jednomu z nejpozoruhodnějších experimentů roku – ve francouzských školách začne v září platit zákaz používání smartphonů.

Děti si budou stěžovat, ale prezident Macron je bude ujišťovat, že je to v jejich nejlepším zájmu. Autor článku pro server katarské stanice Al-Džazíra předpovídá, že francouzského příkladu budou následovat i další země.