Hovorová a spisovná arabština: dva jazyky?

V arabštině se odlišuje běžný hovorový jazyk se spoustou místních dialektů od spisovné arabštiny (moderní standardní arabština, MSA), kterou sdílí všichni Arabové a která se v písemné formě vyučuje na školách. Některé studie ukazují, že žáci mají při osvojování spisovné arabštiny problémy, které bychom u rodilých mluvčí nepředpokládali. V čtení a chápání textů si vedou hůř než například hebrejští studenti, kteří se učí číst v hebrejštině.

Vědci z izraelské Univerzity v Haifě srovnávali, jakým způsobem mozek zpracovává hovorovou a spisovnou arabštinu. Skupině arabských rodilých mluvčí, kteří plynně ovládali hovorovou arabštinu, spisovnou arabštinu a hebrejštinu, přehrávali stejná slova ve všech třech jazycích.
Zjistili, že jejich mozek slova ve spisovné arabštině nezpracovává tak jako slova v hovorové arabštině, ale naopak velmi podobným způsobem, jako slova z hebrejštiny - tedy cizího jazyka. Autoři studie se proto domnívají, že spisovná arabština je pro rodilé mluvčí spíše cizím než mateřským jazykem. Arabové, kteří ji ovládají, jsou tedy de facto bilingvní.