Housenky tkají růžové hedvábí

17. březen 2011
Monitor

Larvy bource morušového vstoupily do 21. století a kromě obyčejného bělavého hedvábí se naučily tkát jasně růžová vlákna.

Noční motýl bourec morušový (Bombyx mori) se chová už déle než 5 000 let. Jeho housenky tuto dobu strávily tím, že svými slinnými žlázami lidem tkaly bělavá vlákna hedvábí, která se sesbírala a barvila do různých odstínů. Výzkum materiálových inženýrů ze Singapuru však dokazuje, že v příštích letech nebude barvení hedvábí nezbytné. Larvy bourců jsou velmi hltavé a kromě listí moruší jsou ochotné sežrat i jinou potravu – například směs brusinek a fluorescenčního barviva. Následkem takové diety se housenky zbarví do téměř neonové růžové a při kuklení netkají obyčejná bílá, ale jasně růžová vlákna hedvábí.

Celý proces výroby růžových hedvábných vláken je podle svých autorů dostatečně jednoduchý a laciný na to, aby se dal přizpůsobit průmyslovým měřítkům. Tím, že by odpadlo barvení, by se snížila spotřeba vody a barviv, takže se dá označit také za ekologicky šetrný. Vyloučené nejsou ani medicínské aplikace – inženýři naznačují, že podobným postupem by bylo možné vyrobit funkční hedvábí s antibakteriálními nebo protizánětlivými účinky, které by se používalo k výrobě obvazů.

Zdroj: Advanced Materials

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.