Holanďané celého světa

V současném Nizozemsku žije až milion muslimů. S migrací tam tedy mají bohaté zkušenosti a liberalismus této země je pověstný. Minulost národa ale skrývá řadu paradoxů! Už v počátcích existence země byli místní obyvatelé nuceni prokázat houževnatost. Píď po pídi museli svou zemi vyrvat moři a zároveň ji už na počátku letopočtu bránit proti migrujícím germánským kmenům. Římané sice do bažinaté země nikdy nepronikli, ta ale brzy patřila mezi důležitá území středověké německé říše. Holanďané dlouho tvořili přirozenou součást osadníků, kteří s ostatními Západoevropany mířili na východ, často do oblasti dnešního Polska a Českého království. Už ve 13. století se usazovali v nově zakládaných městech a vesnicích, u nás hlavně na severovýchodě Čech. Přelidněnost mořské krajiny je taky zavála na britské ostrovy, kde šlechta například spoluvytvořila skotskou aristokratickou vrstvu. Do Nizozemska zároveň ale lidé stále přicházeli, především z oblastí severního Německa a Norska.

Imigranti vnášejí do Nizozemska mnoho barev|foto: Fotobanka stock.xchng

Hlavní úspěch Holanďanů byl však spojen s obchodem. Díky účasti na Hanze v Baltském a Severním moři místní bohatství narůstalo, ať už skrze polské obilí nebo ruské kožešiny a dříví. Během staletí se odvažovali dál a dál a obchodní kolonie Holanďanů a Vlámů existovaly například v Barceloně, Florencii nebo Cařihradu. Silnou migraci místního obyvatelstva však podnítili hlavně Španělé, kteří zde vládli v období renesance. Odboj vůči této vládě a věrnost protestantskému vyznání vyhánělo místní lidi několika směry. Především do dnešního USA, kde vytvářeli puritánské oblasti v oblasti Velkých jezer a Nové Anglie. Holandští osadníci založili mimo jiné i New York, jimi nazývaný Nový Amsterdam! I dnes jsou ve státech Michigan, Iowa, nebo v sousední Kanadě oblasti nazývané New Holland, kde žijí jen Holanďané kalvinistického vyznání. Striktní způsob života si osadníci, nám známí Búrové, přenesli také do Jižní Afriky. Žili mezi místním černošským obyvatelstvem, snažili se ale všechno uspořádat podle evropských vzorů. Podíleli se však s Brity na politice apartheidu, kterou mj. často přinutili místní obyvatele migrovat z oblastí s kvalitní půdou do míst, kde museli pracovat v dolech. Dodnes žijí v JAR 3 miliony Afrikánců, potomků holandských přistěhovalců. Ale vinou masivní zločinnosti dnes často migrují do USA, Austrálie a taky Evropy, i když většinou do Velké Británie a Irska spíš než do Nizozemska.

Amsterdam je pro imigranty asi nejliberálnější město Evropy|foto: Fotobanka stock.xchng

Současné migrace ale nejvíc ovlivnilo koloniální panství v Karibiku a jihovýchodní Asii, hlavně v Indonésii. Evropané se zde usazovali a holandské obchodní lodě přivážely spoustu koření, kávy, kakaa a dalších produktů. Po rozpadu soustavy kolonií následkem 2. světové války se nejméně čtvrt miliónu Holanďanů vydalo zpátky do Nizozemí. Za kreolskými obyvateli ale mířili i Asiaté a karibští černoši, kterých dnes v Nizozemí žijí statisíce. Na zemi svého původu, ať už je to Indonésie, Surinam, Aruba nebo Curacao, jsou dodnes hrdí, ale žijí už jako Evropané. I jejich příbuzní do měst tohoto státu migrují dále, mnohem víc migrantů však pochází z muslimských států, Turecka, Maroka nebo Alžírska. Donedávna bylo soužití kultur docela příkladné, ale vražda Pima Fortuyna, politika kritizujícího imigraci, nebo liberála a filmaře Theo van Gogha, znevažujícího islám, dnes v tomto státě změnily atmosféru. Stále silnější pozici zde proto má krajní pravice, která se další imigraci ze států mimo Evropskou unii snaží zabránit. V době finanční krize se postoje liberálního Nizozemí mění, přesto zde většina usedlých cizinců se životem větší problémy nemá. Podobné je to třeba i v České republice, kde Holanďané mají přímo celé chatové oblasti pro tisíce lidí, např. u Lipna nebo v Podkrkonoší, a stále častěji se přímo u nás i usazují. Migrace směrem z Nizozemska tak zasáhla i nás.