Hojící se jizvy Peru: úvahy

Celistvé poznání světa není možné. Existuje vědění, které může být poznáno a popsáno, pak je vědění, které může být poznáno, ale nelze jej popsat, a potom je vědění, které je nepoznatelné a nepopsatelné.

A žádné není důležitější než jiné. To je těžké pochopit a přijmout pro ty z nás, kdo jsme byli socializováni v tzv. moderním způsobu myšlení, pro které jsou charakteristické hierarchické vztahy, koncepty cílů, účelu, času a procesu, a protiklady typu mysl vs. tělo, člověk vs. příroda.

Na prahu… čeho?

Zdá se mi, že se však poslední dobou něco otevírá, snažíme se nesměle ohledávat i jiné nástroje pro výklad světa. Jiná vědění mohou být příspěvkem a inspirací, jak se popasovat s rozpory světa, s kterými si nevíme rady. Jedním z nich může být andská filozofie a spiritualita.

Mama María a Noemi, matka a dcera, žijí v malé osadě Pincheq u silnice vedoucí z Cusca. Turismus v této oblasti umožňuje vidět, jak se globální výzvy jako velké rozdíly mezi lidmi, rasismus nebo ohrožení přírodních zdrojů mohou projevovat na konkrétním místě. Noemi si vzala do hlavy vytvořit centrum globálního vzdělávání Apu Chupaqpata, které se bude zakládat na vzdělávací filozofii a chápání světa podle andských kultur. Centrum by bylo určeno lidem z města, turistům i místním. Základním konceptem a hlavní silou andské filozofie je Pachamama - Matka Země. A všichni: lidé, skály, rostliny, zvířata, i ti ostatní, jsme její součástí, jsme bratři a sestry.

Toto naše propojení s sebou nese zodpovědnost. Celek může fungovat, jen když je v rovnováze po materiální i duchovní stránce. Nejde o to být stejní, ale žít s pocitem a prožitkem jednoty se svými odlišnými schopnostmi a způsoby. A vzájemně se učit. Učitelkou je Pachamama, hory, rostliny, naše děti, naše rodiče, naše historie a předkové, duchové, voda, oheň, vzduch… elementy, které nás obklopují.

Puma znamená vše hmatatelné a viditelné|foto: Creative Commons Attribution-NonComercial-NoDerivs 2.0 Generic, victor +

Pod pokličku

Mama María a Noemi chtějí prací svého centra umožňovat lidem najít rovnováhu. Rovnováhu vnitřní, rovnováhu se zemí, rovnováhu ve vztazích s ostatními lidmi.

Tuto rovnováhu vyjádřili Inkové trojicí zvířecích symbolů: hada, pumy a kondora.

Had je spojení se zemí. Jde o vnitřní rovnováhu daného člověka. Kdo to nemá srovnané s hadem, nemůže pomoci ostatním lidem. Puma je vše viditelné a hmatatelné, náš vztah k věcem, majetku i k lidem, rodině, přátelům. A kondor, kondor symbolizuje to, co je za tím. Vztah k nepoznatelnému, tam, kde všechno jedno je.

Život většinového moderního člověka je přetížen pumou. Zabýváme se především tím, co vidíme, co můžeme nahmatat, prokázat. Vědomí tří prvků pomáhá věnovat pozornost opomíjenému. Můžeme si všímat toho, na co jsme ve své práci nikdy nepomysleli. Například ve vzdělávání, jak přispívá škola vnitřní rovnováze dětí?

Trojlístek v praxi

Had pomáhá hledat rovnováhu mezi vlastní racionální a symbolickou myslí. Pomáhá vyčistit se, ukotvit se, překonat nakumulované strachy a hněv. Noemino centrum chce nabízet možnost učit se od Pachamamy skrze práci s místními na poli a v bylinné zahradě a hledat vlastní propojení s Matkou Zemí účastí na slavnostech, které se konají na její počest.

Pod symbolem Pumy zve centrum na cesty a besedy, které jsou prostorem pro zkoumání komplexnosti života místních lidí v historických souvislostech. Návštěvníci pochopí, jak funguje obchod, jaké jsou ekonomické vztahy komunit, jaké jsou mocenské vztahy, jak se lidé dělí o zdroje, co jednotlivé komunity spojuje, co rozděluje. Díky tomu si můžeme uvědomit, že nelze uniknout ze vzájemné provázanosti ve světě, která nás vyzývá k etické solidaritě s ostatními. V symbolu Pumy budou moci návštěvníci mezi sebou i s místními sdílet výzvy i radosti z míst a společnosti, ze kterých pocházejí.

Had symbolizuje spojení se zemí|foto: Creative Commons Attribution-NonComercial-ShareAlike 2.0 Generic, coti nis

Kondorem jsou návštěvníci zváni rozjímat nad silou, která vše spojuje. Vyjít na posvátná místa, s úctou naslouchat zemi a horám, které jsou vnímány jako ochránci Apus. Být spolu u ohně a sdílet teplo, vděk a velkorysost lidí. Kondor, jako zvíře, které se dostane nejvýše, symbolizuje propojení mezi světy. Rozumět jednotě světa, je základem pro pochopení Pachamamy.

Všudypřítomný princip

Zajímavé je, že podobnou konceptualizaci tří prvků lze najít i u severoamerických původních národů. Například kanadští Černonožci mají místo hada želvu a zvíře, které se dostane nejvýše je u nich orel. Orel severu, kondor jihu.

Až poletí orel s kondorem, dají vzniknout mimořádnému potomstvu, říká předpověď kanadských Černonožců. Každý příběh má mnoho paralelně existujících výkladů, které mohou ukazovat různé aspekty téhož.

Severoperuánské Andy|foto: Licence GNU, Ed Pax

Softwarový inženýr Paul Budnik vidí proroctví o společném letu obou ptáků jako předpověď znovuspojení s dávnou moudrostí, která se nevměstná do úzkého intelektuálního rámce.

Kondor, který znamená srdce, intuici, byl od 15. století téměř vytlačen orlem. Orel je mozkem, matérií, rozumem. Jejich spojení neznamená to, že opustím výdobytky intelektu, vrátím se o staletí zpět. Jde o to přistoupit k rozumu jako k omezenému a nikoli všemocnému nástroji, který pro pochopení komplexní reality formuluje často zjednodušující modely. Spojení dvou ptáků nás zve, abychom propojili různé způsoby, jakými nahlížíme na sebe a svět a dokázali tak rozvinout vyšší stupně našeho vědomí.

Konec a konec

Když jsme se s Noemi bavili o mayské předpovědi pro rok 2012, která je mnohdy vykládána jako konec světa, smála se. “Vyřiďte, že není třeba se bát. Svět zůstane na svém místě. Jen nejde dál žít ve strachu: přijde velká změna, která spočívá ve změně kvality vztahů.”

Tak nějak si myslím, že v tom máme roli jako pedagogové, stavět mosty mezi světy, mezi lidmi, otevírat otázky, otevírat nové možnosti uvažování. A to druhý svět vůbec nemusí být za oceánem, rozpory najdeme ve svém městě, a právě proto stojí za to propojovat se globálně a pomáhat si s mosty vzájemnou inspiraci. Vést k myšlení, které chápe, že každá pravda je jen částečnou interpretací stále probíhajícího poznávání. Každý výklad světa či jeho části zachycuje určitý aspekt, proto musí být doplňována jinými nedostatečnými učeními. I když se jednoho člověka zeptáte dvakrát na totéž, neodpoví totéž, podruhé pozmění svoji odpověď, formuluje ji jinak, zdůrazní jinou stránku. A co teprve, když odpovídá jiný člověk, člověk jiné kultury. Cestou ke změně je opakovaně klást stejné otázky různým lidem, různým kulturám a jiným tvorům a pozorně naslouchat odpovědím.

Eva Malířová se zabývá globálním vzděláváním a v létě absolvovala cestu po Peru.