Hobiti a kretenismus
Kauza člověka floréského (Homo floresiensis), kterému se pro malý vzrůst přezdívá hobit, postoupila zase o krok dále.
Hobité žili na ostrově Flores asi před 18 000 lety, dorůstali výšky kolem jednoho metru a jejich mozky vážily asi 400 gramů. Na základě vykopávek se ovšem zdá, že hobité dokázali vyrábět nástroje a lovit pomocí nich obrovské krysy, varany i trpasličí slony, kteří se na ostrově vyskytovali. Antropologové se stále nemohou dohodnout, jestli hobité představují nový druh člověka, nebo se jedná jen o postižené exempláře Homo sapiens.
Pokračování této kauzy mají na svědomí australští vědci v čele s Peterem Obendorfem z Melbournské univerzity. Tvrdí, že hobité nebyli příslušníky samostatného druhu, ale jedinci Homo sapiens postižení kretenismem. K tomuto závěru došli na základě studia odlitku jediné dochované lebky Homo floresiensis, která byla objevena v roce 2003.
Podle článku na stránkách Nature ukazuje vnitřek lebky na zvětšenou hypofýzu - což je jeden z příznaků poruchy funkce štítné žlázy, označované jako hypothyroidismus. Ten má za následek nejen malý tělesný vzrůst, ale také zakrnělý intelekt - odtud pochází dřívější pojmenování kretenismus. Nutno říci, že teorie australských vědců se v odborných kruzích nesetkala s přílišným pochopením. Objevitel hobitů Michael Morwood, který měl možnost zkoumat originál lebky, například tvrdí, že místo, kde se v lebce "otiskla" hypofýza, je příliš nečitelné a nedá se nijak měřit.
Související články:
Hobití nástroje
Hobití kauza pokračuje
Floreský hobit není znetvořený člověk
Spor o hobita pokračuje
Hobiti zdědili nástroje po člověku vzpřímeném
Další spory o hobita
Spor o hobita
Floreský trpaslík
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.