Hledání viníka

20. červen 2005

Hledání viníků je téma uplynulého víkendu. Nejprve v noci na sobotu zkrachovalo rozpočtové jednání summitu EU a kandidáty na viníka jsou ruku v ruce britský rabat s francouzským zemědělstvím. O hledání viníka uprchlého se jedná v případě podnikatele Krejčíře. V sobotu byl dvě hodiny po půlnoci zatčen, v jeho bytě se našly miliardy v hotovosti, ale on sám se odpoledne policistům ztratil na záchodě.

Do třetice se pak hledá viník včerejšího vítězství Michaela Schumachera ve formuli 1. Titulky k velké ceně USA, kde po dráze kroužilo šest monopostů, hovoří o ostudě, frašce, skandálu či parodii. Sedm týmů, které obouvá Michelin, uposlechlo rady výrobce, aby z bezpečnostních důvodů raději nezávodily. Důvodem byl páteční defekt levé zadní pneumatiky, kvůli které Ralf Schumacher havaroval, neschopnost zástupců Michelinu najít příčinu poruchy a neochota Mezinárodní automobilové federace povolit jiné gumy. Za viníka, který zvedl ze sedadel sto dvacet tisíc znechucených diváků, někdo označuje Michelin, jiný přísnou federaci a konečně jsou i tací, kteří se zlobí na týmy Ferrari, Jordan a Minardi. Ty odstartovaly na pneumatikách Bridgestone, aniž by pořádně měly s kým závodit.

Ze všech víkendových viníků má ovšem Michael Schumacher nejlepší alibi. Zatímco jeho soupeři od Michelinu dostali pokyn předvést v zahřívacím kole loga sponzorů a zaparkovat, on neměl proč. Představme si, že by Bridgestone vyzval kvůli obdobné poruše své klienty, aby raději nejeli: klienti Michelinu by nejen s chutí závodili, ale ještě by pravděpodobně častovali Ferrari posměšky. Michael Schumacher se nevysmíval. To viník Krejčíř zesměšnil policii, a politici zas jednou zesměšnili unii. Schumacher je nevinen. Ostatně porazil Barrichella.

autor: iho
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.