Historik: Nešlo o kolaboraci, ale politický proces proti jménu Baťa

Anebo také kolaborant a člověk, který se snažil vysoudit na firmě Baťa to, co mu nepatřilo a ten, který by bez svého slavnějšího nevlastního bratra Tomáše nic neznamenal. Kde je pravda?

„Vnímání Bati bylo různé,“ řekl v pořadu Pro a proti historik z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Zdeněk Pokluda.

Podle něj bylo poválečné obvinění i soud s Baťou vadný a politicky motivovaný, o kolaboraci nešlo.

„Proč byl Jan Baťa vlastně souzen? Možná tam hrály velkou roli politické argumenty, byl souzen také jako nositel jména Baťa. A proti Baťovi a jeho úspěšnému systému byly vedeny další procesy včetně těch proti Čiperovi, Baťovým ředitelům a dalším.“

Historik uznává, že se Jan choval jinak než ostatní Baťovci. „Zatímco Tomáš v Kanadě spolupracoval s exilem, britskou vládou, Jan Baťa se stavěl nejistě a neurčitě, jeho postoje byly nečitelné.“

Pokluda: „Je doloženo z jednání britské exilové vlády, že Jan podepsal dokument, kde uznával Londýn a vyslovil se proti Hitlerovi, ale roztrhal ho… Exil podporovala celá firma Baťa, ale je také nesporné, že to nebyl jen Jan Baťa, ale významně se na tom podíleli Dominik Čipera a Hugo Vavrečka.“

Historička Muzea jihovýchodní Moravy Hana Kuslová vnímá osobu Jana Bati pozitivně.

Kuslová: „Studovala jsem archivní prameny k problému Baťova přihlášení se k zahraničnímu odboji a existují dopisy, kde skutečně Jan říká, že by ohrozil lidi ve Zlíně… Dnes se to velice lehce posuzuje, ale i za války mu jeho spolupracovník v Brazílii jasně řekl, že po válce mu nikdo nebude věřit, že to dělal z tohoto důvodu a že všichni, kteří to přežijí, mu řeknou, že o to nestáli.“

„Za kolaboraci odsouzen nebyl. Byl obviněn z toho, že přinášel za války Němcům prospěch a za snahu přestěhovat československý národ do Patagonie ve spolupráci s nacistickými úřady, ale všech těchto obvinění byl zproštěn,“ připomněla odbornice.

I když by očištěn ze všech bodů obžaloby, která byla vznesena, byl odsouzen za tři činy: že se veřejně nepřihlásil k zahraničnímu odboji, že v tom bránil i svým spolupracovníkům a že jednal tak, že se dostal na černou listinu.

Po vynesení rozsudku reagoval Jan dopisem, ve kterém stojí mimo jiné následující slova.

„Odsoudili jste mě za to, že jsem se veřejně neprohlásil stoupencem zahraniční vlády za války. Kdo z vás, vážení soudcové, se za války veřejně prohlásil jejím stoupencem? Můžete namítnout, že já jsem jako vy v Protektorátě nežil, ale právě jako vy jsem měl ve vlasti desítky příbuzných, tucty osobních přátel a na padesát tisíc spolubojovníků,“ napsal Jana Antonín Baťa v reakci na rozsudek.