Historie

Jak to bylo doopravdy se pokouší odpovědět na otázku, jakou měrou se domácí odboj podílel na vzniku Československa?

„Nedojímalo mě to a dodnes mě to nedojímá,“ řekl Jan Werich v roce 1969, když hovořil o 28. říjnu 1918. Klíčový den našich dějin prožil v Praze a byl u všeho, co se dělo.

Před 80 lety odjel z Terezína poslední transport na Východ. Stalo se to 28. října 1944, tedy ve výroční den československého státu.

Právnička Dagmar Burešová patří k nejvýznamnějším polistopadovým českým političkám, na začátku 90. let stála dva roky v čele tehdejšího republikového parlamentu.

„Pokud předně běží o Němce v našich zemích, je náš program znám dávno: území, obývané Němci, je území naše. A zůstane naším,“ řekl T. G. Masaryk 22. prosince 1918.

Otakar Jaroš prokázal neobvyklou statečnost za 2. světové války, a to jako příslušník československé vojenské jednotky v Sovětském svazu. 

V říjnu 1981 byla na dně propasti Macocha objevena mrtvola brněnského studenta Pavla Švandy, krutý osud měl i polský kněz Jerzy Popieluszko. Poslechněte si oba příběhy.

Přidružená výroba, brigáda socialistické práce, dodavatelsko-odběratelské vztahy. Tato a podobná slovní spojení se s koncem komunismu vytratila z veřejného života.

„Mám sen, že jednoho dne mé čtyři děti budou žít v zemi, kde nebudou posuzovány podle barvy kůže, ale podle charakteru,“ pronesl Martin Luther King v srpnu 1963.