Historie

Prvomájové průvody, oslavy VŘSR a spartakiády byly asi nejdůležitějšími rituály komunistického režimu v Československu, do kterých se zapojovaly široké masy obyvatel. 

Náš tisk byl před sedmdesáti lety, v létě 1951, plný probíhajících žní. Ani nepřekvapí, že zpráva o smrti Philippe Pétaina se tehdy do novin nedostala.

Začátek prázdnin je vždycky hektická a neklidná doba, nejinak tomu bylo v roce 1991. Pro toho, kdo chtěl jet do Jugoslávie, otevírala se mu hororová perspektiva.

„Poprvé jsem o Husovi slyšel na základní škole. Učitelka nám říkala, že Hus byl středověký sociální reformátor, že to byl první komunista,“ vzpomíná religionista Chadima.

Na začátku 20. let minulého století se mladá československá společnost emancipovala ve všech směrech. Výjimkou nebylo ani náboženství.

Je po konci 1. světové války, přesněji 21. prosince 1918. Tomáš Garrigue Masaryk, zvolený v nepřítomnosti prvním československým prezidentem, překročil státní hranice.

Zatímco keltská a vikingská tematika zažívá vzestup, o Slovanech se příliš nemluví. Nevznikají filmy o jejich bojovnících a bitvách, nepíší se knihy.

Když v roce 1953 připravili komunističtí funkcionáři Josefa Jehlíka o rodový statek v Úboči na Domažlicku a vyhnali ho i s rodinou do Slezska, něco se v něm zlomilo. 

Sportovec touží po olympijské medaili. Herec, režisér po Oscarovi. Metou hudebníků je cena Grammy. A právě sošku malého gramofonu má jazzman a optimista Ondřej Pivec.