Odpočítávání, smutek a očekávání – to vše bylo přímo, nebo v pozadí ve společnosti přítomno. Stejně tak i v československých sdělovacích prostředcích.
Kdo by ze školních let neznal datum 26. září 1212? O něco obtížněji bychom ale asi vysvětlovali, o co vlastně tehdy šlo.
Statek ve Smetanově Lhotě v jižních Čechách, kde žije Magda Konvalinová, patřil jejím prarodičům z otcovy strany. Jmenovali se Alois a Růžena Bláhovi.
Říká se jim nejmenší lidé nebo děti pralesa. Pygmejové dosahují výšky kolem 140 centimetrů a v minulosti obývali převážně špatně dostupné oblasti ve středoafrickém pralese.
18. prosince 2000 a 9. (případně 10.) února 2001 – to jsou data, která ohraničují události, jejichž součástí bylo mimo jiné vypnutí televizního vysílání.
Druhý československý prezident, čtvrtý předseda vlády, první ministr zahraničí – Edvard Beneš (1884-1948). V jeho kariéře se odrážely události dějin poloviny 20. století.
Před 25 lety zemřel v Praze Otakar Nahodil. Dnes už zapomenutý český etnolog byl v 50. letech jedním ze symbolů stalinizace československé vědy.
Dne 16. prosince 1988 byly vypnuty československé rušičky. Vysílání zahraničních rozhlasových stanic v češtině a slovenštině tak bylo možné poslouchat na celém území.
Život Hany Ponické sice prošel mnoha zatáčkami, ale v jednoznačné snaze dobrat se pravdy to přímka byla. Její diskusní příspěvek z roku 1977 je známý jako slovenská Charta.
