Historie

„To vás měli doma rovnou zastřelit, než posílat sem na práci!“ rozčiloval se na přelomu let 1944 a 1945 německý mistr v kamenolomu na kreslíře Ondřeje Sekoru.

„Myslím, že i politici se někdy rádi vidí v politické satiře,“ míní Jan Pokorný, někdejší šéfredaktor zpravodajství a šéf Radiožurnálu.

Vysílání v srpnu 1968 patří ke světlým kapitolám dějin Československého rozhlasu. Škoda, že je spojováno jen s Jiřím Dienstbierem, Slávou Volným a dalšími hvězdami v Praze.

Do dějin rozhlasové zábavy a mystifikace patří i pořady Ptá se Ester Kočičková, nebo Ptá se Olaf Lávka, vysílané v letech 2003 až 2007 na vlnách  Radiožurnálu.

Léto s Rádiem Mama nabízí nejen další pořad z cyklu Přepadení, ale také rozhovor s Janem Pokorným o rozhlasové mystifikaci.  

Jak to dopadne, když si Jiří Macháček a Lumír Tuček ze smyšlené Agentury Říp chtěli nechat patentovat technologii vzniku nové vlády? 

V období socialistického Československa jsme v oblasti ochrany životního prostředí patřili k nejhorším státům Evropy. Nespokojenost lidí přerůstala v demonstrace.

Třiadevadesátiletý Otto Šimko chodí třikrát do týdne plavat. Na procházky ho doprovází jeho mladší přítelkyně. Často navštěvují divadlo.

Patřil k nejmocnějším mužům podsvětí. Antonín Běla ale zemřel rukou najatých vrahů.  V dokumentu na něj vzpomíná jeho manželka Marie Bělová, která zemřela v listopadu 2020.