Heřman Josef Tyl: Psancem
Vzpomínky tepelského opata Heřmana Josefa Tyla sledují jeho osudy v nacistických a komunistických lágrech, a také v krátkém mezidobí po druhé světové válce, kdy působil v premonstrátském klášteře v Teplé.
Heřman Josef Tyl se narodil v Cakově na Moravě 31. července 1914. V Náměšti na Hané navštěvoval Měšťanskou školu. Maturoval v roce 1935 na gymnáziu v Prešově. V témž roce vstoupil do noviciátu, respektive kandidatury kláštera premonstrátského řádu v Nové Říši.
Po studiu v bohosloveckém semináři v Brně byl 5. července roku 1940 vysvěcen na kněze a stal se novicmistrem v Nové Říši. A právě zde, v roce 1942, kdy klášter přepadlo gestapo, začíná první část jeho memoárů.
Po návratu z věznění v nacistických lágrech následovalo krátké období klidu, kdy Heřman Josef Tyl působil v premonstrátském klášteře v Teplé jako převor – administrátor. Po komunistickém převratu se ale stal znovu pronásledovanou osobou.
V roce 1952 byl odsouzen ke dvanácti letům žaláře. Za mřížemi si jich nakonec „odseděl“ šest. Po návratu pracoval v JZD a teprve v polovině 60. let mohl znovu působit v duchovní správě. Během normalizace ale o tzv. státní souhlas opět přišel. Do tepelského kláštera se mohl vrátit až v roce 1989, jako opat ho ale řídil už jen tři roky.
Heřman Josef Tyl byl mužem neochvějné víry a lásky k Bohu a člověku. Je jednou z velkých osobností české katolické církve 20. století. Tyl byl trýzněný dvěma totalitními režimy a přesto zůstal člověkem statečným a pevným. Světlou vzpomínku si na něj dodnes uchovává řada bratří premonstrátů, spoluvězňů a věřících, se kterými se během své dramatické životní pouti setkal.
Pořad v plzeňském studiu Českého rozhlasu v roce 2007 připravil Dominik Mačas. V režii Miroslava Buriánka účinkuje Miloš Stránský. Desetidílná četba na pokračování vznikla podle životopisné knihy Psancem, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
