Havlovy děti v teorii a v praxi

To, co se ukazuje v těch několika málo doposud zveřejněných výsledcích „voleb nanečisto“, které proběhly a dosud probíhají na středních školách v rámci projektu společnosti „Člověk v tísni“, ale zavdává příčinu ke skutečným obavám. Samozřejmě ne proto, že tam vítězí kvůli charismatickému Schwarzenbergovi s přehledem TOP09 v závěsu s ODS. Ale proto, že se tam překvapivě často objevuje jako strana, kterou by žáci středních škol poslali alespoň s pěti procenty do parlamentu, také DSSS, tedy Dělnická strana sociální spravedlnosti. Což není nic jiného než kvůli extremistickým názorům nedávno zakázaná, leč hbitě převléknutá Dělnická strana.

Na 22 středních školách, kde se nanečisto volilo koncem dubna a jejichž výsledky jsou na jedné z webových stránek, by se DSSS kupodivu dostala do parlamentu ve stejném počtu obcí, jako zelení: totiž v osmi. Po TOP09 s jednadvaceti, ODS s dvaceti , Věcech Veřejných s osmnácti a Pirátské straně s jedenácti obcemi je to páté nejlepší umístění.

Zatímco na gymnáziích prorazila nacionalistická a xenofobní DSSS hranici nutnou pro vstup do parlamentu jen ve dvou případech, a to v Brně s pěti a v Nymburce se sedmi procenty, na doposud zveřejněných středních odborných školách a akademiích měla evidentně žně. V Rumburku, ve Vsetíně a v Praze po 6 procentech, na Pardubicku 8 procent, na Ústecku už 15 a ve Velešíně dokonce 30 procent. Tam hned po TOP09 se 40 procenty.
Ani na těch gymnáziích to ale není očividně tak růžové, jak by se mohlo zdát: v dalších třech obcích z uvedených dvaadvaceti, konkrétně v Broumově, Duchcově a Sokolově, by totiž DSSS stačilo jen o jedno jediné procento navíc, aby se dostala do parlamentu také.

Jistě, tihle mladí to jen tak zkoušejí: k volbám letos většinou nepůjdou, protože nejsou plnoletí. Jejich jen o málo starší kamarádi ale ano. A je otázka jestli si Václav Havel svoje „děti“, jak média nazývají generaci narozenou po revoluci, představoval zrovna takhle: totiž se sklonem k pravici tak markantním, že určitému a dost závažnému procentu z nich nevadí, když to přejde až do extrému pevné ruky. Letos mají jít „Havlovy děti“ poprvé k volebním urnám. Je jich kolem 130 000 a mohly by prý volby rozhodnout. Údajně se o nich ví, že nemají rádi Paroubka. Koho mají rádi, se moc nepitvá. Hlavně Schwarzenberga! Vždyť si s ním otvírají pivo, nosí ho na triku i na polštáři do postele. Jako maskota.

Přesto se dá s jistotou říct jen to, že generace dnešních dvacetiletých komunismus nezažila. Vyrůstala ovšem na jeho troskách a bylo na rodičích a učitelích, v jakém světle jim ty trosky, patrné dodnes skoro na každém kroku, představí a do jakého kontextu je zařadí.

V tomto smyslu sklidíme na konci května jen to, co jsme v uplynulých dvaceti letech zaseli. Jen aby Mádl s Issovou jednou ještě nelitovali, že své vrstevníky tolik burcovali, aby šli volit…

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.