Grónsko, zelená země

31. prosinec 2008
Sedmý světadíl

"Zásoby jsou rozsáhlejší, než ty, co byly vytěženy v Severním moři během posledních čtyřiceti let. Taky obsahují větší objem, než má Kuvajt". O čem je řeč? O ledovém Grónsku a zásobách ropy, které se tu nedávno našly. A hádejte, proč se bude moci těžit? Díky globálnímu oteplování!

  • D. Ašenbryl o Grónsku (Sedmý světadíl,
    31.12.2008)
    " style="">
    D. Ašenbryl o Grónsku (Sedmý světadíl,
    31.12.2008)
    " style="">
    D. Ašenbryl o Grónsku (Sedmý světadíl,
    31.12.2008)
0:00
/
0:00

Název Grónsko-Gronland je vlastně marketingové lákadlo, které sem mělo přitáhnout první usedlíky, když největší ostrov světa objevil po roce 982 Viking Erik Rudý. Navíc v té době byl název pravdivý, protože teploty vzduchu byly kdysi stejné, jaké se chystají v následujících desetiletích pro nás. Evropané tedy Grónsko znají už dlouho. Od roku 986 osídlil Erik Rudý okolí Brattahildu. Jednalo se asi o 700 kolonistů, takže reklama byla úspěšná. Na jihu Grónska zůstaly dodnes zachovány ruiny obydlí a kostelů. Roku 1000 Leif Eriksson, syn Erika Rudého, objevil Severní Ameriku (tzv. Vinland). Obchodní vztahy s Vinlandem trvaly až do 14. století, čímž je už dávno opouštěn stereotyp, že "Kolumbus objevil Ameriku". Sám jí sice oficiálně získal pro španělskou korunu, avšak Vikingové z Grónska už dávno před ním plavbami propojovali pozdější velmoci, dnešní USA a Rusko.

K úbytku kolonistů přispělo zhoršující se podnebí, docházelo totiž k postupnému globálnímu ochlazování. Roku 1350 islandský kněz Ivar Bardarsson tvrdil, že bylo osídlení v Grónsku ukončeno. Není jasné, zda Seveřané vyhynuli, či se smísili s Inuity. "Eskymáci" se už dávno předtím přestěhovali ze severní Kanady a vytvořili zde kulturu Thule. Roku 1721 však došlo k novému evropskému osídlení skrze norského misionáře Hanse Egedeho. O dvacet let později dokonce potomek českých vystěhovalců, Jakub Severin v Grónsku zakládá tři obchodní osady, jedna z nich se jmenuje i Jakobshaven-Jakubův přístav. Kielským mírem z roku 1814 se tak Grónsko dostává pod dánskou nadvládu. Během 18. a 19. století ledový ostrov opakovaně navštěvují holandští, dánští a němečtí velrybáři. V tu dobu je země i královstvím všech dobrodruhů, hlavně pro lovce a polárníky. Kromě Norů, Britů a Američanů se s Grónskem a Inuity seznámil i Moravan "Eskymo" Welzl, který bájil o severních krajích v době, kdy v českých kinech běžel film o eskymáckém náčelníku Nanukovi. Od té doby neřeknou Češi zmrzlině na dřívku stereotypně jinak než nanuk. Stejně nám zůstala představa o místních obyvatelích jako lidech v tuleních kožiších.

Po druhé světové válce v Grónsku zřizují svou leteckou základnu (Thule Air Base) Spojené státy americké. Byla totiž uzavřena smlouva mezi Dánskem a USA o společné obraně ostrova v době studené války. Roku 1953 se Grónsko stává vnitřní součástí Dánska, ale roku 1979 znovu dostává autonomii, s vlastní vládou a parlamentem. Roku 1985 se Grónsko dokonce dopustilo "drzosti", které asi můžeme litovat. Jako jediné území v historii vystupuje z EU, avšak ponechává si i nadále statut zámořského teritoria EU s výhodami celní unie. Nedávno se v referendu 75,5% grónských voličů vyslovilo pro větší autonomii Grónska, které má od Dánska postupně přebírat kontrolu nad soudnictvím, policií, vězeňstvím a přírodními zdroji. To se týká hlavně ropy, která se může stát tím největším bohatstvím, co vytvoří zmrzlé "grónské emiráty". Nebo rozmoklé? Zatím Inuité, připravení o tradiční způsob života propadají často laxnosti a nezaměstnaností i alkoholismu, brzy však můžou těžit ropu a už nyní zde dokonce pěstují brambory. Aspoň někdo tedy má z globálního oteplování výhody.

Seriál Stereotypy vysíláme v magazínu o světě, jeho rozmanitosti a problémech Sedmý světadíl.

autor: David Ašenbryl

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.