Grilované maso může vyvolat rakovinu, ale riziko se dá snížit
Teplé letní večery jsou nejoblíbenější dobou na grilování, ale tento americký rituál přináší i zdravotní rizika, zvlášť když je gril plný hamburgerů a hot dogů, varuje deník Washington Post. Důkazů o škodlivosti grilovaného masa přibývá, když se připravuje za vysokých teplot nebo nad otevřeným plamenem, sloučeniny v červeném a zpracovaném mase procházejí biochemickou reakcí produkující karcinogeny, které mohou jedlíkovi změnit DNA. Není však nutné se grilování vzdát. Například zelenina uvedené riziko nepředstavuje. A existují i způsoby, jak maso upravit, aby produkovalo méně karcinogenů. Navíc, když nejíte grilované maso příliš často, nijak zvlášť se neohrožujete.
Podle výzkumu Světové zdravotnické organizace, která zhodnotila více než 800 studií, zvyšuje riziko vzniku rakoviny, ale i srdečních a dalších chronických chorob maso obecně. A zpracované maso, jako jsou hot dogy, sušené hovězí nebo šunka s vejci, znásobuje nebezpečí rakoviny tlustého střeva a konečníku. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny při Světové zdravotnické organizaci varuje, že pokud budete jíst jeden americký hot dog denně, je pravděpodobnost, že dostanete rakovinu, o 18 % vyšší. Agentura je přesvědčena, že zpracované maso způsobuje na světě 34 tisíc úmrtí na rakovinu ročně. Pro srovnání také uvádí, že na následky kouření zemře asi milion lidí, alkohol jich zabije na 600 tisíc a znečištění ovzduší 200 tisíc.
Záleží na způsobu přípravy
Výzkumy naznačují, že maso karcinogeny skutečně obsahuje, ale jejich obsah lze snížit způsobem přípravy. Když například maso před grilováním marinujete, ochráníte jeho povrch před přílišným zahřátím. Pomáhá také dát je před grilováním na chvíli do mikrovlnky. Pokud grilujete hamburgery, je dobré je často obracet a dbát na to, aby se nepřipálily. Zároveň je ale třeba dohlédnout, aby bylo maso dobře propečené, protože polosyrové maso také přináší zdravotní rizika. Někteří vědci soudí, že maso může být pro některé lidi nebezpečnější než pro jiné. Například se zjistilo, že u japonských přistěhovalců na Havaji se častěji vyskytuje rakovina tlustého střeva a konečníku než u Japonců v Japonsku. Zdá se, že svou roli hraje genetika.

Spoluautor studie Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny, epidemiolog Loic Le Marchand z Centra pro rakovinu při Havajské univerzitě nicméně zdůrazňuje, že když jí člověk maso jen občas, rakovinu mu to rozhodně nezpůsobí, nebezpečný je jen jeho pravidelný a častý příjem. Podle Marchanda je požívání masa jednou týdně nebo dvakrát měsíčně zcela neškodné. A dodává: „Jako ve všem i tady je zásadní umírněnost“, cituje vědce deník Washington Post.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.