Gita Zbavitelová: Ukončí obnova výstavby izraelských osad jednání s Palestinci?

24. září 2010

Tento týden byl ve znamení horečného hledání způsobu, který by zabránil krachu přímých izraelsko-palestinských jednání. V neděli skončí desetiměsíční moratorium na výstavbu židovských osad na Západním břehu Jordánu, které Izrael vyhlásil v listopadu, a ačkoli izraelský premiér Binjamin Netanjahu jasně řekl, že jeho prodloužení je v Izraeli politicky neprůchodné, všichni doufali, že bude přece jen pokračovat.

Minulý týden Američanům konečně došlo, že se tak nestane, a začali zoufale hledat kompromis, který by uspokojil obě strany. Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás totiž už opět vylezl na příliš vysoký strom a neumí slézt – když se po půldruhém roce odmítání konečně nechal dotlačit k jednání, prohlásil, že z něj odstoupí, jestli Izrael zmrazení výstavby neprodlouží.

Abbás na moratoriu trval už vloni, kdy s tímto požadavkem přišel americký prezident Barack Obama. Netanjahu mu nakonec vyšel vstříc a v listopadu prosadil desetiměsíční zmrazení na Západním břehu. Abbásovi to však bylo málo a požadoval zákaz i ve východním Jeruzalémě. Než jej Spojené státy doslova přivlekly k jednacímu stolu bez splnění tohoto požadavku, bylo devět z deseti měsíců moratoria pryč.

Přesto Abbás trvá na jeho prodloužení. Považuje výstavbu osad za zásadní překážku míru, ačkoli mu až do předloňska nebránila v jednání s předchozím izraelským premiérem Ehudem Olmertem. Zatím odmítá i kompromis, že by moratorium oficiálně skončilo, ale v praxi by výstavba probíhala jen ve velmi omezené míře jako za Olmerta.

Mezinárodní společenství s ním tuto hru hraje a vyvíjí tlak výhradně na Izrael, aby moratorium prodloužil. Abbáse k ústupku ještě veřejně nevyzval nikdo. Svět výstavbu osad nafoukl do absurdních rozměrů, a jordánský král Abdulláh dokonce prohlásil, že ukončení moratoria povede k válce.

Izrael má pro svůj postoj několik důvodů. Poukazuje na to, že Palestinci devět z deseti měsíců moratoria jednat odmítali. Vláda se nedomnívá, že by nová školka nebo zdravotní středisko bylo překážkou míru, protože status osad bude předmětem izraelsko-palestinské dohody. Teprve ta určí, které osady připadnou Izraeli a které budou vyklizeny. Nová stavba tu či onde na tom nic nezmění, což do předloňského roku chápali i Palestinci.

V Judsku a Samařsku, kterým Palestinci říkají Západní břeh, žije okolo 300.000 izraelských osadníků, z nichž mnozí jsou velmi radikální. Nesli těžce i dočasné zmrazení výstavby a jeho pokračování rozhodně odmítají. Jsou odhodláni začít stavět už v neděli bez ohledu na rozhodnutí vlády.

Izrael má také oprávněný pocit, že ústupky dělá výhradně sám a svět vychází vstříc pouze Palestincům. Byl to však Netanjahu, kdo vloni dvakrát vyhověl Obamovi a Abbásovi – poprvé v životě podpořil vznik palestinského státu a přijal moratorium. Palestinci si od loňského jara nepřestali klást podmínky, aniž sami nabídli sebemenší vstřícné gesto. Odmítají také splnit požadavek uznání Izraele za stát Židů; Abbás dokonce v pondělí uštěpačně poznamenal, „pro mě za mě, Izrael si může klidně říkat třeba sionistická židovská říše“, a vyjednavač Nabíl Šás zopakoval, že Palestinci „nikdy žádný ústupek Izraeli neudělají“. Přesto se svět chová, jako by jednání mařil Izrael.

Někteří ministři naznačili, že by se prodloužení moratoria možná dalo prosadit, kdyby svět pro změnu nabídl něco Izraeli. Například Evropská unie vloni odmítla plánované prohloubení vzájemných obchodních vztahů s odůvodněním, že Izrael nejedná s Palestinci. Teď jednání probíhají, ale unie se k svému závazku nehlásí a jen požaduje prodloužení moratoria. Izraelská média tento týden přetřásala i další nabídku, která by se „nedala odmítnout“ – prodloužení moratoria za propuštění Jonathana Pollarda, který si ve Spojených státech už 25 let odpykává doživotní trest za špionáž pro Izrael.

Svět si ještě nedokázal uvědomit, že mírový proces brzdí Palestinci, a nikoli Izrael. Doslova Palestince prosí, aby jednali o vlastním státě, přičítá vinu za to, že ho nemají, Izraeli a dál financuje palestinskou samosprávu horentními částkami. A už je třeba chystat další peníze – premiér Salám Fajjád tento týden upozornil, že samosprávě letos schází půl miliardy dolarů.

Jestli Izrael nepodlehne masivnímu mezinárodnímu tlaku a neustoupí ani Abbás, přímá jednání po necelém měsíci skončí. Zatím však ještě pokračují intenzivní debaty o kompromisním řešení. Izrael celý „problém“ považuje za test Palestinců – jestli opravdu chtějí mír a vlastní stát, tak v neděli z rozhovorů neodstoupí, řekl Netanjahu.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.


autor: gzb
Spustit audio