Gita Zbavitelová: Nepokoje v Gaze. Proč izraelští vojáci střílejí ostrými náboji?

Jsou součástí takzvaného „pochodu za návrat“, který organizuje vládnoucí teroristické hnutí Hamás a jehož oficiálním cílem je sdělit světu, že Palestinci se nikdy nevzdají práva na návrat pěti milionů uprchlíků na území Izraele. „Pochody“, při nichž však nikdo nepochoduje, mají pokračovat až do 15. května, dne 70. výročí založení Státu Izrael podle gregoriánského kalendáře; Arabové tomuto dni říkají „Nakba“ (katastrofa).

Gita Zbavitelová: Masové protesty v pásmu Gazy si vyžádaly 16 mrtvých

• Upravit
• Smazat

V pátek, těsně před židovským svátkem Pesach, došlo v pásmu Gazy k nejostřejším střetům s izraelskými vojáky od války v roce 2014. Podle palestinských zdrojů si vyžádaly 16 mrtvých a přes tisíc zraněných.

Hamás tvrdí, že protesty u hranic jsou pokojné, a většina účastníků skutečně vysedává ve speciálně zřízených stanových táborech. Určitá početná skupina v čele s členy hnutí ale vyvolává chaos u hraničního plotu a snaží se ho využít k proniknutí do Izraele.

Izraelští vojáci mají rozkaz střílet ostrými náboji a také to dělají; podle armády míří jen na lidi, kteří je ohrožují, hází po nich zápalné láhve, kladou výbušná zařízení u plotu nebo se ho pokoušejí zničit. Několik Gazanů dokonce do Izraele proniklo – naposledy čtyři v pondělí – ale všichni byli okamžitě zadrženi.

První protest, kterého se zúčastnilo na 30 tisíc Gazanů, si podle Hamásu vyžádal až 20 mrtvých Palestinců; hnutí však čísla neustále proměňuje a přesný počet není jasný. Druhý pátek přišlo na 20 tisíc demonstrantů a obětí bylo 10; při třetím protestu klesl počet účastníků na 10 tisíc a mrtvý byl jeden; a posledních nepokojů se zúčastnily asi 3000 Gazanů a oběti byly čtyři.

Oscarová herečka se ocitla uprostřed debaty o izraelsko-palestinském konfliktu

• Upravit
• Smazat

Slavná hollywoodská herečka Natalie Portmanová se v posledních dnech stala součástí zapálené debaty o izraelsko-palestinském konfliktu. Filmová hvězda totiž minulý čtvrtek oznámila, že se nezúčastní červnového slavnostního předávání cen Genesis v Jeruzalémě, a to kvůli tomu, že podle vlastních slov nesouhlasí s „nedávnými událostmi v Izraeli“.

Hamás ale tvrdí, že zabitých je celkem 40 a zraněných přes tři tisíce, a při tom dokonce otevřeně přiznává, že ztratil řadu svých ozbrojenců, a nejde tedy o akce civilistů. Izraelské Středisko pro zpravodajské informace a terorismus Meira Amita identifikovalo jako členy teroristických skupin v Gaze 80 procent obětí.

Jak ukazují čísla, množství účastníků i mrtvých klesá, ale svět nepřestává Izrael za střelbu do Palestinců kritizovat. Proč vojáci střílí ostrými náboji a je tolik obětí?

Důvodem k rozkazu jsou obavy z naplnění pohrůžek Hamásu, že demonstranti „zbourají plot a půjdou do Jeruzaléma“. Vůdce hnutí Ismaíl Haníja dokonce prohlásil, že „protesty budou pokračovat, dokud se Palestinci nevrátí do celé Palestiny“, rozuměj do celého Izraele. Kdyby do země pronikli, došlo by nepochybně k mnoha vraždám izraelských civilistů.

Oprávněnost střelby?

Hamás nikdy nezměnil svůj jediný cíl, jímž je zničení Izraele a zřízení Palestiny na celém jeho území. Všechny jeho metody boje však izraelská armáda úspěšně maří – v odpověď na odpalování raket vynalezl úspěšný systém jejich likvidace Železná klenba a útočné přeshraniční tunely Hamásu se naučil ničit pomocí nové technologie. Celý „pochod za návrat“ tak není nic jiného než nová metoda teroristických útoků. Izraelská armáda obyvatele Gazy před násilnostmi u hranic varuje shazovanými letáky a k zastavení celé akce se marně pokoušel Hamás přemluvit i Egypt.

Celý „pochod za návrat“ není nic jiného než nová metoda teroristických útoků|foto: Khalil Hamra,ČTK/AP

Izraelské obavy jsou odůvodněné. Hamás má na svědomí nejméně 40 procent z více než tisíce Izraelců zabitých za druhé intifády a mnoho dalších při jiných atentátech a ostřelování raketami. Za 70 let existence Státu Izrael zahynulo při teroristických útocích více než 3100 jeho obyvatel.

Jan Fingerland: Jeruzalém mezi Paříží a Prahou

• Upravit
• Smazat

Evropská unie nikdy nebyla názorově jednolitá a dělila se na základě různých témat. Čím dál častěji se dá hovořit o dělení mezi Evropou západní a východní, a tak trochu to platí i v otázkách, jako je uznání Jeruzaléma coby hlavního města Izraele.

Z více než tisícovky vězňů Hamásu propuštěných z izraelských věznic výměnou za osvobození vojáka Gilada Šalita v roce 2011 se zhruba 420 vrátilo k terorismu; přes 200 z nich bylo znovu zatčeno a stovka i odsouzena. Ta se podílela na smrti nejméně sedmi Izraelců. Tajná služba Šin Bet zmařila jen vloni 1100 teroristických útoků. A od prosincového prohlášení Donalda Trumpa, že Jeruzalém je hlavní město Izraele, se počet bezpečnostních incidentů oproti období před rokem ztrojnásobil.

Ani pronikání Palestinců do Izraele není bez ztrát na životech. K nejhrůznějším incidentům patří vražda pětičlenné rodiny v osadě Itamar před sedmi lety, kde Palestinec ubodal rodiče a tři děti ve věku 11 a 4 let a tří měsíců, nebo vloni v Halamiši, kde útočník zabil nožem tři členy jedné rodiny. Právě k takovým útokům buduje Hamás přeshraniční tunely. Hnutí je úspěšně vyzkoušelo už v roce 2004, kdy jeho muži z jednoho takového zaútočili na stanoviště izraelských vojáků v Rafáhu a pět jich zabili.

Hamás současné násilné protesty podněcuje a podporuje i finančně. Platí zraněným účastníkům „odškodné“ – podle jeho vlastních informací už dostalo 350 Palestinců celkem 75 tisíc dolarů.

Stejně jako za poslední izraelské operace v roce 2014 Hamás i teď používá civilisty jako lidské štíty a tento fakt ve čtvrtek odsoudil i Evropský parlament. Izraelská armáda upozorňuje, že hnutí posílá k hraničnímu plotu se zápalnými láhvemi i malé děti.

Gita Zbavitelová|foto: Khalil Baalbaki

I když se ale Izraeli zatím daří cíle teroristického hnutí mařit, nepřesvědčil mezinárodní společenství o oprávněnosti střelby. Nepochybně by měl vysvětlit užití ostré munice i přiměřenost a konkrétní důvody zásahů; zatím už zahájil předběžné vyšetřování některých sporných případů, včetně smrti 15letého chlapce při posledních nepokojích.

Při posuzování nejen izraelských akcí však platí věta, kterou kdysi vyřkl premiér Ariel Šaron: „To, co je vidět odsud, není vidět odtamtud“.