Gita Zbavitelová: Hamás těží ze zdrženlivosti z posledního konfliktu

Hamás se držel stranou střetu Izraele s Islámským džihádem už v roce 2019, kdy izraelská armáda po řadě teroristických útoků zlikvidovala vůdce skupiny jménem Bahá Abú al-Atá a následovala podobná přestřelka s jeho skupinou jako teď; rovněž třídenní, bez izraelských obětí a s podobným počtem zabitých teroristů.

Čtěte také

Gita Zbavitelová: Británie označila celý Hamás za teroristickou skupinu

K hlavním příčinám současného rozhodnutí Hamásu nezapojit se do ostřelování patřilo nejen nedokončené doplnění zbrojního arzenálu, který mu při loňské květnové válce zničily izraelské letouny, ale i obavy ze zhoršení už tak dost špatné hospodářské situace v Gaze. Hamás má finanční problémy, které by mít nemusel, kdyby nevydával více než polovinu rozpočtu na zbrojení. Nemá peníze, přestože jeho největší sponzor a spojenec Katar mu v průběhu let postupně daroval skoro dvě miliardy dolarů.  

V Pásmu Gazy není práce a 50 procent lidí je nezaměstnaných, 80 procent závislých na humanitární pomoci a více než polovina ze dvou a čtvrt milionu obyvatel žije pod hranicí chudoby. Ruská invaze na Ukrajinu zvýšila ceny základních potravin, nafty i benzinu, roste inflace a vládní zaměstnanci dostávají jen 60 procent platu, a ani na ty už Hamás nemá peníze. Uložil proto nové daně na importované zboží a dovozci uspořádali protest; nespokojenost s jeho vládou je velká a Hamás se bál, že další válka by vyvolala nepokoje.

Získat hospodářské výhody

Proto také na Islámský džihád tvrdě tlačil, aby přistoupil na klid zbraní. Důvodem byly i zbloudilé rakety této skupiny, jejíž odpalovací schopnosti jsou naštěstí pro Izrael dost mizerné. Jedna střela zabila v Gaze šest lidí, včetně čtyř dětí, druhá další den usmrtila pět dětí a oběťmi třetí špatně odpálené rakety se dokonce stali dva členové Hamásu a tři děti jednoho z nich.

Čtěte také

Gita Zbavitelová: V Izraeli vypukla nová válka s teroristy

Současná izraelská vláda zvolila vůči Hamásu jiný přístup než ty předchozí a místo důsledné blokády začala opatření naopak uvolňovat. Až do loňského roku Gazané nesměli pracovat v Izraeli, zatímco dnes jich tam dojíždí 14 tisíc a kabinet Jaira Lapida hodlá počet pracovních povolení ještě zvýšit na 20 tisíc. V Gaze je o ně obrovský zájem, protože v Izraeli jsou mzdy desetkrát vyšší. Izrael také do Pásma Gazy nově pouští zboží, jehož dovoz byl dříve zakázán, například stavební materiál, a umožňuje i vývoz. Ten tak od loňska prudce vzrostl a v Gaze vznikly nové továrny.

Na začátku konfliktu s Islámským džihádem z minulého víkendu Izrael Hamásu přes Egypt vzkázal, že jestli se k odpalování raket připojí, bude se všemi těmito ekonomickými výhodami konec. Když ale zůstane stranou, pomoc Gaze ještě rozšíří. Hovoří se o plánu zavést z Izraele do pásma elektrické vedení, dodávat mu plyn, vybudovat továrnu na odsolování mořské vody, obnovit provoz průmyslové zóny u hranic, či dokonce o tom, že by Gazané mohli cestovat do zahraničí z jihoizraelského Ramonova letiště. Mezi Izraelem a Hamásem teď tedy v podstatě panuje neoficiální příměří, jak potvrdil ministr obrany Beny Ganc.

Čtěte také

Gita Zbavitelová: Izrael oslabil útočné schopnosti teroristů Islámského džihádu

Hamás se samozřejmě nevzdal svého cíle Izrael zničit a zřídit na celém jeho území palestinský stát. Svůj boj pouze dočasně pozastavil, protože se momentálně soustřeďuje na bezprostřednější cíl. Mluvčí hnutí Házim Kásim řekl, že Hamás chce boj přenést na Západní břeh a zradikalizovat tamější Palestince tak, aby útočili na Izraelce. V Gaze chce udržet klid, ale na Západním břehu hodlá stupňovat napětí, aby oslabil palestinskou samosprávu a mohl tam převzít moc stejně jako před patnácti lety v Pásmu Gazy. To je teď pro Hamás priorita a zničení Izraele může chvíli počkat.

Izraelská armáda provádí na Západním břehu už pět měsíců důkladnou protiteroristickou čistku. Ozbrojené přestřelky s Palestinci hlavně v Dženínu, Náblusu a Hebronu jsou prakticky na denním pořádku a vyžádaly si už nejméně 75 mrtvých a skoro 2000 zatčených. Přesto počet palestinských útoků neklesá – zatímco vloni jich bylo na Západním břehu za celý rok 104, letos jich už došlo k 97.

Gita Zbavitelová|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Hamás dál zůstává nepřítelem Izraele a nemá v úmyslu uzavřít s ním trvalý mír; dělá jen to, co v daném okamžiku považuje za výhodnější. A teď ví, že má šanci získat od Izraele hospodářské výhody, aniž by musel udělat jediný ústupek. Zdrženlivost mu přinesla hned trojí zisk – neutrpěl žádné škody, Izrael nezrušil své vstřícné kroky a patrně udělá i další a soupeř Hamásu, Islámský džihád, byl výrazně oslaben.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu