Gita Zbavitelová: Česko a Izrael spojuje politická situace

14. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vpravo izraelský premiér Naftali Benet, uprostřed ministr zahraničí Jair Lapid a vlevo ministr financí Avigdor Lieberman

Česko a Izrael mají hodně společného. Teď je sblížila i situace po posledních volbách a naděje, které do nich vkládali voliči. V obou zemích také panovala touha stmelit rozdělenou společnost a ukončit dlouholetou vládu dosavadních premiérů, kteří čelili nařčením, že se snaží získat nepřípustné výhody. Netanjahua jeho počínání dovedlo až před soud; v probíhajícím procesu je obžalován z korupce, podvodů a zneužití pravomoci.

Netanjahu byl ovšem u moci mnohem déle než Andrej Babiš – nepřetržitě celých dvanáct let a další čtyři roky už v 90. letech. Také předvolební situace byla v Izraeli jiná – země měla za sebou čtvery předčasné volby během pouhých dvou let. Netanjahu troje z nich vyhrál, včetně těch letošních, a prezident ho pověřil sestavením vlády, ale ten nezískal dost spojenců a dohromady ji nedal.

Čtěte také

Zásadní rozdíl mezi Izraelem a Českem však spočívá v prezidentech – Reuven Rivlin, který vznik současné izraelské vlády řídil, než mu v červenci vypršel mandát, byl nejen moudrý a laskavý, ale i důsledně nadstranický a objektivní a nikdy nikomu nenadržoval.

Pokud vznikne česká vláda dvou koalic, bude mít s většinou 108 hlasů snazší život než izraelský kabinet, který má v parlamentu většinu jen jediného hlasu. Navíc je ideologicky velmi různorodý a tvoří ho strany celého politického spektra, od ultrapravicových přes centristické až po ultralevicové, což mu do značné míry svazuje ruce. I v budoucí české vládě zasednou strany s rozdílnými postoji a budou nutné kompromisy.  

Témata, která rozdělují, neřešit

Podobné jsou i naděje, které nová politická situace v obou zemích vzbuzuje v zahraničí. Netanjahu byl vyhraněný a otevřený stoupenec Donalda Trumpa, což způsobilo zhoršení vztahů s americkými demokraty. Nový premiér Naftali Benet je, zdá se, úspěšně napravil. Jeho vláda se snaží zlepšit vztahy i s Evropskou unií, které za Netanjahua značně uvadly.

Čtěte také

Ministr zahraničí Jair Lapid navštívil v červenci Brusel a po mnoha letech izraelských absencí se zúčastnil schůzky unijních ministrů zahraničí. Izrael a unie teď doufají v oživení bilaterální asociační dohody, kterou podepsaly v roce 1995 s cílem posilovat vzájemné vztahy a prohlubovat hospodářskou spolupráci, a chtějí obnovit pravidelný dialog, jenž se naposledy odehrál v roce 2012. A někteří evropští analytici doufají, že se k Evropské unii víc přikloní i nová vláda Česka.

Oběma zemím se nedaří ekonomicky. Zatímco podle prognózy německé firmy Statista letos veřejný dluh Česka dosáhne skoro 44 procent HDP, ten izraelský má dokonce překročit 78 procent. Mezinárodní měnový fond ale očekává v Česku hospodářský růst o více než čtyři procenta a v Izraeli o sedm.

Ministr financí Avigdor Liberman v úterý zdůraznil, že Izrael nemusí zvyšovat daně z příjmů, ale zvedne některé dílčí daně, které poslouží různým ekonomickým cílům – například je třeba „zchladit“ trh s nemovitostmi, které jsou v Izraeli ještě dražší a nedostupnější než u nás. Nový návrh rozpočtu, který už prošel prvním čtením, je podle Libermana „historicky nejsociálnějším a nejrevolučnějším“ a obsahuje 42 důležitých reforem a strukturálních změn.

Čtěte také

Izrael má samozřejmě zcela jiné priority než Česko i rozdílné výdaje k jejich naplňování – hlavním zájmem je bezpečnost země a největším a nejnákladnějším problémem jaderná hrozba Íránu a jeho rozpínavost v bezprostřední blízkosti Izraele, ale i palestinský terorismus vycházející z Pásma Gazy.

Navrhovaný rozpočet, který má parlament schválit nejpozději v listopadu, však řeší i řadu domácích otázek, jako je zlepšení životních podmínek Palestinců, vysoká kriminalita izraelských Arabů nebo oslabení vlivu ultraortodoxního judaismu na každodenní život. Navrhuje i přelomové zákony, z nichž jeden má například zabránit obžalovanému politikovi v kandidatuře na premiéra. Důležitým tématem je stále i pandemie. V této oblasti je na tom Izrael lépe než Česko – s devíti a čtvrt milionem obyvatel má zhruba 8000 mrtvých, zatímco Česká republika s necelými jedenácti miliony přes 30 tisíc.

Gita Zbavitelová

Izraelci nemají ani po čtyřech měsících vládnutí Benetova kabinetu jasno, zda jsou s ním spokojeni. Dva průzkumy ukázaly, že kdyby se dnes konaly volby, posílila by vládní strana Existuje budoucnost ministra zahraničí Lapida, ale i Likud Netanjahua, který by vyhrál, ale opět by nesestavil vládu. Současná vládní koalice by ztratila parlamentní většinu a země by se znovu ocitla v situaci, která vedla ke čtverým předčasným volbám bez přesvědčivého vítěze.

Izraelskou vládní koalici spojuje touha nedovolit návrat Netanjahua do čela země a je tak silná, že se kabinet od června ještě nerozhádal. Dohodl se, že témata, která ho rozdělují, nebude vůbec řešit, a zatím to dodržuje. Tím by se mohla inspirovat i nová vláda v Česku.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Spustit audio