Gestapák dostal před synagogou strach
Stalo se to někdy na začátku 50. let minulého století. František Wretzl, kterého gestapo v roce 1944 mučilo šviháním přes varlata, se procházel po Starém městě pražském a zastavil se v Pařížské ulici u židovské synagogy.
V davu německých turistů obdivující židovskou památku ke svému údivu spatřil důvěrně známou tvář: „Byl to ten gestapák s krycím jménem Gall, který se mě tak důrazně podepsal na zadek i jinam. Nebylo pochyb, že je to on,“ vypráví skaut s přezdívkou Baron.
František Wretzl se rozhlížel, jestli není na blízku esenbák. Měl strach, že nacista uteče. Celá scéna připomíná vynikající americký film Maratónec.
Židovka na ulici pozná válečného zločince, který týral a vraždil vězně v koncentračním táboru.
Pronásleduje ho, volá o pomoc, lidé se srocují a vraha nakonec zadrží. Film vznikl asi o dvacet let později.
„Ono bohatě, bohatě stačilo, že i on mě poznal. Temně zrudl ve tváři, začal se všelijak motat, bezradně se otáčet a snažil se zmizet. Trvalo to chvíli, viděl, že ho stále sleduji a potom se ztratil někde v davu. To bylo pro mne dostatečné zadostiučinění – měl strach, velký, opravdový strach,“ popisuje Wretzl, který přežil koncentráky Terezín a Flossenbürg.
Poslouchejte druhou část strhujícího vyprávění Františka Wretzla na Českém rozhlasu PLUS v neděli 23. června od 20 hodin nebo v repríze v sobotu 29. června 2013 na Radiožurnálu od 21 hodin.
