Komunisté chtěli zrušit Ježíška. Marně, na dědu Mráze nikdo nevěřil

15. prosinec 2024

Vánoce si všichni tak trochu představujeme podobně. Štědrý večer má své rituály: stromeček, dárky, kadidlo, prskavky, svíčky, adventní věnec, smažený kapr, koledy, půlnoční mše s takzvanou Rybovkou. Komunistům se v 50. letech podařilo mnohé poničit, zakázat a zrušit. S vánočními svátky totálně narazili. Dědu Mráze nikdo nechtěl. 

V roce 1952 pronesl prezident Antonín Zápotocký legendární projev určený dětem. Bizarní projev vrchního soudruha koluje po internetu v mnoha zesměšňujících verzích.

„Malý Ježíšek, ležící ve chlévě … měl připomínat pracujícím a bědným, že chudí patří do chléva. Když se mohl ve chlévě narodit a bydlet Ježíšek, proč byste tam nemohli bydlet vy, proč by se tam nemohly rodit vaše děti? Tak mluvili k chudým a pracujícím bohatí a mocní. Proto také v době kapitalistického panství, kdy bohatí vládli a chudí se dřeli, pracující namnoze ve chlévech bydleli a jejich děti se tam rodily,“ blábolil soudruh Zápotocký ve vysílání Československého rozhlasu a dodal:

Děda Mráz přijíždí k nám od východu a na cestu mu září také hvězdy – nejen jediná betlémská. Celá řada rudých hvězd na našich šachtách, hutích, továrnách a stavbách.“ 

Vánoce v lágru

Dozorci o Vánocích běsnili

Dozorci v 50. letech vztekle ničili malé nenápadné skromně ozdobené vánoční stromky na lágrových barácích, kolem kterých se v noci 24. prosince hrbili političtí vězni a potichu zpívali koledy. „Byli jsme si nesmírně lidsky blízko,“ vyprávějí někdejší vězni.

Bachaři zvlášť na jáchymovských lágrech načapané politické vězně vyháněli na zimu na nástupy, nechali je i hodinu stát na mrazu, a zatím prováděli ve světnicích talzvané filcungy – vězňům rozházeli jejich osobní věci.

„To bylo hrozné, na Štědrý den nás nejdřív vyhnali na mráz, pak zpátky do světnice a donutili nás lehnout si ve tmě do našich rozházených věcí,“ popisuje například někdejší politický vězeň Jan Plocek, který dostal v 50. letech třináct let vězení za údajnou velezradu.

Vánoce v roce 1933

Vánoce přinášely naději

Podle svědectví bývalých politických vězňů trpěli soudruzi zvláště o Vánocích hlubokou nenávistí k jakémukoliv vánočnímu chování. Zakazovali zpívat koledy, společné modlitby, zdobit stromek či jen malou smrkovou větvičku.

Odsouzení kněží tajně v lágrech či věznicích sloužívali mše a vězně povzbuzovali, aby hledali ve smyslu Vánoc naději, protože stojí na straně dobra. Bachaři prý tuto morální převahu politických vězňů pociťovali právě více než kdy jindy o Vánocích, proto se k trestancům chovali surově, vysvětlují si bývalí vězni.

Paradoxní podle historiků je fakt, že soudruzi, kteří dostali na Vánoce volno, se vraceli domů, kde jim manželky ustrojily vánoční stromeček, servírovaly smaženou rybu, před stromečkem rodina zazpívala koledy a podělila si dárky. Tradiční Vánoce slavili i zarytí komunisté.    

Čtěte také

Paměť národa obsahuje desetitisíce hodin vzpomínek pamětníků na druhou světovou válku a komunismus. Každý, kdo se ocitl o Vánocích v těžkých chvílích, vzpomíná na tíseň, lidskou blízkost, strach, který prožíval na Štědrý den.

Opět po roce autoři rozhlasového dokumentárního cyklu Příběhy 20. století pátrají po tom, jaké Vánoce prožívali naši předci, jak absurdní Štědrý den může také být. Kolik bolesti, ale i blízkosti Vánoce přinášely vojákům na frontách či vězňům v pracovních táborech nebo kdesi v kobkách či hromadných celách komunistických věznic.

Zveme Vás, i rodiny s dětmi, do moderních muzeí po republice: Institutů Paměti národa. Strhujícími projekcemi, audio a video sekvencemi, virtuální realitou a dalšími různými hravými formami muzeum vypráví dramatické osudy z války a komunismu. Instituty Paměti národa můžete navštívit v Brně, Pardubicích, Ostravě a Olomouci. Vstupenky je možné zakoupit on-line zde.

autor: Mikuláš Kroupa
Spustit audio