Gerhard Schröder v Číně

Hlavním cílem pobytu německého kancléře v Číně je však upevnit a prohloubit obchodní výměnu mezi oběma zeměmi. To dokazuje i přítomnost zhruba čtyř desítek vysokých německých manažerů, kteří tvoří součást Schröderova doprovodu - jsou mezi nimi například předseda představenstva firmy Siemens, mluvčí představenstva Kommerzbank a člen vedení Volkswagenu. Ti by měli podle agentury DPA připravit půdu pro realizaci miliardových zakázek.

Již krátce po svém příletu - a ještě před tím, než se sešel s nejvyššími pekingskými politiky - německý kancléř slavnostně otevřel pobočku německé cestovní kanceláře TUI. Ta se pro své aktivity na čínském trhu spojila s agenturou China Travel Service. V Číně se jedná o vůbec první společný podnik v oblasti cestovního ruchu s většinovou zahraniční účastí. V minulém roce Spolkovou republiku navštívilo 20 000 Číňanů. Od letošního podzimu však byly zjednodušeny vízové podmínky a Berlín proto očekává, že počet čínských turistů, kteří budou do země přijíždět, se výrazně zvýší.

Během pondělní schůzky také předsedové obou vlád podepsali 11 dohod. Ty se týkají mimo jiné ochrany investic, spolupráce v oblasti loďařství a obnovitelných energií, otevření nového německého konzulátu, stejně jako pokračování dosavadního právního dialogu a jeho rozšíření o kapitolu lidských práv. Součástí hospodářských smluv je také vznik první německo-čínské stavební spořitelny a rozšíření čínských aktivit firmy Volkswagen. A bez zajímavosti jistě není ani skutečnost, že Gerhard Schröder se při rozhovoru se svým čínským protějškem vyslovil pro zrušení sankcí Evropské unie, které Číně zakazují obchod s vojenskými technologiemi.

Není pochyb o tom, že Čína je pro Německo velmi zajímavým partnerem. Se svou více než miliardou obyvatel představuje obrovský trh. Její ekonomika navíc v poslední době zaznamenává růst ve výši 8 procent. Od roku 1998 také vytrvale stoupá objem německých exportů do Číny - ročně v průměru o 22 procent, za první pololetí tohoto roku to byl nárůst o celých 50 procent. Spolková republika je pro Peking nejdůležitějším obchodním partnerem na evropském kontinentu. Stejně tak je pro Německo po Spojených státech právě Čína druhým nejvýznamnějším mimoevropským obchodním partnerem. Čínský premiér odhaduje, že letošní obchodní výměna mezi Pekingem a Berlínem dosáhne výše 40 miliard amerických dolarů.

Téměř vždy, když se mluví o Číně, však mnozí pozorovatelé - a zejména potom bojovníci za ochranu lidských práv - upozorňují na skutečnost, že v Číně stále nepanuje svoboda slova. Četné mezinárodní organizace poukazují zejména na pronásledování uživatelů internetu ze strany čínských úřadů. Jen několik dní před návštěvou německého kancléře byla z vězení propuštěna 23-letá studentka psychologie Liu Di, která psala a prostřednictvím internetu rozšiřovala satirické texty. Ve vazbě strávila rok, aniž proti ní byla vznesena jakákoliv obžaloba. Podle Franka Lu z Informačního centra pro demokracii a lidská práva, sídlícího v Hongkongu, mělo její propuštění pouze uchlácholit světové veřejné mínění a pročistit vzduch před Schröderovou návštěvou a také jednáním čínského premiéra ve Washingtonu, které se má uskutečnit 10.prosince. V čínských věznicích se totiž podle ochránců lidských práv nachází nejméně 60 dalších osob, které se provinily tím, že na internetu zveřejnily své politické názory. Internet sám je potom v Číně cenzurován, kontrolován a často také blokován - to je případ desetitisíců webových stránek, jako například serveru britské BBC nebo tajwanských novin.