George Bush v Evropě

Po příletu do Španělska, kde ho uvítali král Juan Carlos s chotí Sofií a pak také předseda vlády José Maria Aznar, americký prezident zdůraznil, že evropští spojenci mají ve Washingtonu "věrného a spolehlivého přítele".

Přesto se většina západních pozorovatelů dále přiklání k názoru, že nynější vztahy mezi Evropou a Spojenými státy jsou skutečně dost napjaté a že prezidenta Bushe čeká v příštích dnech v Evropě poměrně "chladné" přijetí.

Kromě velmi emotivní otázky trestu smrti, vyvolané čerstvě právě v den Bushova odletu z Washingtonu popravou pachatele teroristického pumového útoku na budovu v Oklahoma City, je příčinou tohoto napětí zřejmě hned několik záležitostí, které za uplynulých pět měsíců, kdy George Bush působí v úřadě amerického prezidenta, "překvapily" anebo přímo rozzlobily jeho evropské partnery.

První z nich je, jeho zatím nepříliš jasně odůvodněné, rozhodnutí jednostranně odstoupit od tzv. protokolů z Kyotó, které průmyslovým zemím stanoví do budoucna závazné limity emisí škodlivých plynů do ovzduší a považují se proto ve vyspělých zemích za jednu z klíčových mezinárodních dohod při ochraně životního prostředí. Prezident Bush nedávno vyhlásil, že Spojené státy nebudou tyto limity dodržovat, což pochopitelně rozčílilo řadu evropských politiků, kteří se léta snaží vystupovat proti nebezpečí globálního oteplování.

"Pokud mají Američané lepší návrh, budou nám to muset vysvětlit," podotkl k tomu francouzský ministr zahraničí Hubert Vedrine.

A právě takové vysvětlení zřejmě teď čeká George Bushe. V pondělí, před odletem z Washingtonu, sdělil některé své argumenty novinářům, když řekl, že americká vláda považuje protokoly z Kyótó za "zásadně chybné" a stanovené limity emisí za "svévolné" a "nerealitické". Zároveň ale dodal, že tento postoj neznamená nějakou "abdikaci Spojených států na odpovědnost" za další vývoj světového životního prostředí. Jak naznačil, americká vláda chce místo omezování průmyslu věnovat výrazně více finančních prostředků na vědecký výzkum problematiky "globálního oteplování", a tím přispět k objasnění a boji proti tomuto jevu.

Další závažnou otázkou, kterou bude muset George Bush v Evropě vysvětlovat, je jeho snaha pokračovat ve vývoji nové protiraketové obrany. Jak známo, ostré námitky proti tomu mají některé jiné jaderné mocnosti, především Rusko a Čína, které - ať už právem či neprávem - se cítí být tímto programem ohroženy. A své pochybnosti vyjadřují i někteří evropští spojenci. Proto se budování ochranného štítu proti případnému raketovému napadení stane nepochybně jedním z hlavních bodů diskuse, až se ve středu v Bruselu sejde George Bush s nejvyššími představiteli členských zemí Severoatlantické aliance.

První návštěva nového amerického prezidenta v Evropě tím ovšem ani zdaleka neskončí. Ve čtvrtek se Bush zúčastní ve švédském Göteborgu vrcholné schůzky Evropské unie, v pátek je očekáván ve Varšavě na přátelské setkání s polským prezidentem Aleksandrem Kwasnieským a v sobotu ho čeká snad nejobtížnější část cesty v Ljubljani - setkání s ruským prezidentem Vladimírem Putinem.

ČRo 6 / RSE

12. června 2001

rse@cro.cz