Geny bílého koně
Švédští genetikové zjistili, jaká mutace způsobuje bílou barvu koní.
Bílí koně jsou nápadní, vypadají důstojně a přitahují pozornost ke svému jezdci. Snad právě proto se v sedlech běloušů nechalo portrétovat tolik vládců a vojevůdců - od Napoleona po švédského krále Karla XI. Jako hříbata jsou bílí koně hnědáci, ryzáci či vraníci, kteří postupně blednou a nejpozději ve věku osmi let jsou šedí až čistě bílí. Gen bílé barvy je dominantní a předchozí výzkum ukázal, že se nachází ve specifické oblasti dvacátého pátého ze čtyřiašedesáti koňských chromozomů.
Tým genetiků ze švédské Univerzity Uppsala zjišťoval, čím se tato oblast DNA liší u běloušů a jinak zbarvených koní. Celkem vědci analyzovali DNA 858 koní. Zjistili, že u všech testovaných běloušů a šedých koní se v genu STX17 vyskytuje duplikace asi 4600 bází. U žádného tmavě zbarveného koně tuto mutaci neobjevili. Usuzují proto, že duplikace pochází od společného předka všech bílých koní, kterého kvůli unikátnímu zbarvení lidé hojně využívali v chovu.
Bílá barva ovšem koním způsobuje jisté problémy. 70 až 80 procent běloušů postihne do patnáctého roku života zhoubná forma rakoviny kůže. Někteří vědci je proto využívají při výzkumu lidského melanomu. Výzkum švédských genetiků ovšem ukázal, že v koňských melanomech jsou aktivní jiné geny než v lidských, což podle článku na stránkách Science znamená, že by si vědci měli najít jiný experimentální model melanomu.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
