Génius Nikola Tesla (1.)

Motto:
Věda je pouhou samoúčelnou perverzí, pokud jejím konečným cílem není zlepšení situace člověka. (Nikola Tesla)

Tento vynálezce nebyl prvním objevitelem střídavého proudu, magnetismu, elektromagnetické indukce či vynálezcem základů těchto technologií, ale jako první byl schopen v 80. - 90. letech 19. století tyto technologie efektivně použít. Nikola Tesla (1856-1943) navrhl a sestrojil první úspěšné vícefázové elektromotory poháněné střídavým proudem zejména díky svému patentu na vytvoření točivého magnetického pole. Pomocí transformátorů s indukčními cívkami a s vedením o vysokém napětí také poprvé zvládl účinné přenášení velkých elektrických výkonů na velké vzdálenosti. Tím odsunul na vedlejší kolej do té doby dominující technologii stejnosměrného proudu, zastoupenou v USA zejména Edisonem a jeho průmyslovým impériem.

Z Chorvatska k Edisonovi

Nikola Tesla se narodil v chorvatském Smiljanu (1856) v rodině srbského pravoslavného popa. Navzdory otcovu přání, aby šel v jeho stopách, vystudoval po těžkém onemocnění cholerou (1870) vysokou technickou školu ve Štýrském Hradci. Už v tehdy ho nadchla myšlenka pohonu motorů přímo rotačně generovaným střídavým proudem bez usměrňujícího komutátoru. Později studoval mj. v Praze (1880), pak pracoval u telegrafní společnosti v Budapešti a pro Edisonovu kontinentální společnost v Paříži a Štrasburku. Během této práce mj. důkladně promyslel svůj návrh elektromotoru na střídavý proud s točivým magnetickým polem a vyvinul jeho první prototypy (1882-3).

Nikde v Evropě ale nemohl své vynálezy realizovat, proto se v roce 1883 s nadějí vydal přímo k Edisonovi do Spojených států. Kvůli sérii nehod přijel do New Yorku pouze se 4 centy v kapse. Nicméně ani u Edisona se nesetkal s pochopením. Edisonovi lidé s Teslou navíc jednali podobně neseriózně jako se všemi ostatními inženýry. Nevyplatili mu ústně slíbených 50 000 dolarů za asi 20 až 30% zvýšení účinnosti dynam a motorů na stejnosměrný proud. Na tomto úkolu Tesla pracoval u divize Edison Machine Works řadu měsíců a Edisonově firmě tím přinesl finanční zisk. Výsměšná věta Edisonova správce "Stále ještě nemáte smysl pro americký humor!" patrně způsobila, že z této firmy krátce poté Tesla odešel a stal se z něj Edisonův doživotní rival. Edisona si přesto svým způsobem vážil. Ironií osudu dostal v roce 1917 Edisonovu medaili. Na Nobelovu cenu však nikdy nedosáhl.

Logo|foto:Český rozhlas

Válka proudů

Tesla si nejprve nechal patentovat zdokonalenou elektrickou obloukovou lampu a pak založil prosperující firmu na její výrobu a dodávky osvětlení (1885, Tesla Electric Light Company). Kvůli téměř podvodnému jednání svých společníků byl ale Tesla nucen odejít i odsud. V roce 1887 konečně dozrála doba pro realizaci jeho snu - v dubnu založil Tesla Electric Company, kde se věnoval už výhradně konstrukci motorů na střídavý proud, vícefázových generátorů (alternátorů) a celému systému přenosu elektrické energie vícefázovým střídavým proudem. V následujících několika letech zároveň podal několik desítek důležitých patentů. To konečně přilákalo velkou pozornost odborníků, průmyslníků a finančníků a v červnu 1888 významná společnost Westinghouse Electric Company odkoupila za milion dolarů všechny dosavadní Teslovy patenty.

Teslova další těsná spolupráce s firmou Westinghouse se stala přelomovým bodem historie techniky a zároveň labutí písní pro Edisonovo "stejnosměrné impérium" (jeho dnešním pokračovatelem je koncern General Electric). Edison se za každou cenu snažil zdiskreditovat používání střídavého proudu a s ním spojeného vedení vysokého napětí. Třeba i tím, že najatí lidé veřejně usmrcovali pomocí alternátorů firmy Westinghouse stovky toulavých psů a koček. Chtěli v lidech vyvolat hrůzu z "neklidného a nevyzpytatelného" střídavého proudu. Jenže technické trendy a pokrok hrál do karet Teslově systému. Firma Westinghouse nejprve získala právo na osvětlení světové výstavy v Chicagu (1893) a později vyhrála i rozhodující bitvu "války proudů": dostala zakázku na stavbu vodní elektrárny na Niagarských vodopádech (činnost zahájila v roce 1896).

Nikola Tesla (1856 - 1943)|foto:licence Public Domain, volné dílo

Vizionář a citlivka

Teslu provázela po většinu života zvláštní duševní vlastnost. Jeho psychika byla schopna geniální, téměř realistické imaginace, která ovšem hraničila až s psychózou. Imaginace mu v určitém období velice pomáhala v jeho tvůrčí činnosti, především při navrhování přístrojů. Na sklonku života mu však zřejmě už příliš dobře nesloužila, ba vedla ho spíš mimo realitu. Sám Tesla o vzniku svojí imaginace v raném mládí píše ve vlastním životopise:

"V chlapeckých letech jsem trpěl zvláštní poruchou, která spočívala v tom, že se mi před mým zrakem zjevovaly obrazy, často doprovázené silnými záblesky světla, které mi znemožňovaly vidět skutečné objekty a vyrušovaly mě při přemýšlení nebo při jiné činnosti. Byly to obrázky věcí a scén, které jsem doopravdy viděl, nebyly to pouhé představy. Když někdo ke mě pronesl slovo, objevil se mi živě před očima obrázek objektu, který ono slovo představovalo a někdy jsem vůbec nebyl schopen rozlišit zda to, co jsem viděl, je skutečně hmotné, nebo ne."

Otázka Teslova psychického zdraví není dodnes uspokojivě zodpovězena, a to přesto, že se dochovaly jeho vlastní popisy vizí. Vyžadovala podrobné odborné studium, podobně jako způsob, jakým chorobě Tesla vzdoroval.