Gen, který vstal z mrtvých

Geny z rodiny označované zkratkou IRGs pomáhají imunitnímu systému savců, například psů nebo myší, v boji s bakteriálními patogeny. Lidé a lidoopi mají také jeden gen z této rodiny - označovaný zkratkou IRGM - ale jeho funkce zatím není zcela známá. O evoluci tohoto genu se zajímali genetikové z University of Washington, kteří jej osekvenovali u různých druhů primátů.

Zjistili, že u opic se v oblasti takzvaného promotoru, která je nutná pro přepis genu, nachází kus odpadní (junk) DNA. Ten zde vytváří překážku, kvůli které promotor nemůže fungovat. Opičí gen IRGM navíc obsahuje několik stop kodónů. Tyto úseky DNA jsou pro mechanismus, který dědičnou informaci přepisuje, něco jako červená na semaforu. Podtrženo a sečteno, opičí gen je zcela nefunkční.

Opice, lidé a lidoopi ovšem sdílejí společné předky. Pokud gen zanikl u opic, ale pak se znovu ve funkční podobě objevil u lidoopů a lidí, znamená to, že jej během jejich evoluce něco muselo přivést zpět k životu. Tím něčím - ať už to vypadá jakkoli nepravděpodobně - byla podle vědců trojice nezávislých událostí. První z nich způsobil starobylý retrovirus ERV9. Jeho DNA z nějakého místa genomu přeskočila do spícího IRGM genu a vytvořila mu nový promotor. Další dvě události představují náhodné mutace, které z genu odstranily stop kodóny. Gen tak po milionech let mohl zase začít fungovat.

Podle vědců jde o vůbec první případ genetického zmrtvýchvstání. Tímto objevem ale gen IRGM neztrácí na zajímavosti. Otázkou, která genetiky momentálně zajímá nejvíc, je to, jestli gen po svém oživení funguje stejně, jako před miliony let.

Výsledky studie genu IRGM popisuje článek v PLoS Genetics.