Financial Times: Pověst Spojených států ve světě upadá, Trumpa zajímá jen tvrdá síla

28. říjen 2018

Niccolò Machiavelli ve svém díle Vladař radil mocným, že je lepší být obávaný než milovaný. Italský politik a filozof ale zároveň varoval před hrozbou plynoucí ze stavu, kdy je vládce nenáviděný. Spojené státy v čele s prezidentem Donaldem Trumpem ovšem rady slavného politického myslitele ignorují, uvádí v komentáři hospodářský list Financial Times.

Odvolává se na výsledky průzkumu amerického Pewova výzkumného střediska, který se zabýval obrazem a vnímáním Spojených států ve světě. Jak k tomu britský deník podotýká, není velkého divu, že mimo hranice USA stávající šéf Bílého domu moc oblíbený není.

Negativně Trumpa vnímají obzvláště Evropané. Nesouhlas s prezidentovou politikou a jeho negativní vnímání se však přelévá i do animozity vůči Spojeným státům jako takovým. V minulosti přitom zpravidla platilo, že lidé dokázali odlišit svůj pohled na národ a stát od postoje k jeho vůdci.

Pewovo výzkumné středisko přichází s konkrétními výsledky. Ve většině zemí se dramaticky snížil počet lidí přesvědčených, že Spojené sáty se zajímají o jejich problémy a hájí jejich zájmy. Například osmdesát procent Němců si myslí, že Washington se méně než v minulosti snaží řešit celosvětové problémy ku prospěchu všech.

Špionáž spojenců

Úpadek americké pověsti ve světě ale nezačal s nástupem Donalda Trumpa, upozorňují Financial Times. Už v roce 2013 vzbudil rozruch případ Edwarda Snowdena, bývalého analytika Národní agentury pro bezpečnost. Úřady se Snowdena rozhodly stíhat kvůli zveřejnění utajovaných informací, které odhalily rozsah elektronické špionáže a odposlouchávání telefonických hovorů americkou vládou.

Deutsche Welle: Spojené státy se po summitu G7 ocitají ve stále větší izolaci

Donald Trump na summitu G7 v Kanadě

Dvoudenní schůzka zemí skupiny G7 v Kanadě neuklidnila napětí kvůli clům, která Donald Trump uvalil na dovoz oceli a hliníku ze zemí spojenců. Americký prezident nakonec o víkendu odmítl podepsat závěrečné prohlášení, které zpočátku stejně jako ostatních šest účastníků summitu schválil. Trump také slovně napadl Kanadu a vyvolal ještě větší nejistotu v obchodních otázkách.

Washington monitoroval desítky milionů vlastních obyvatel a vysoce postavených činitelů, ale také některé spojence včetně francouzského prezidenta nebo německé kancléřky. Snowden následně získal azyl v Rusku, a například od norského PEN klubu získal cenu za boj za svobodu slova. Spojené státy se ho nicméně snaží postavit před soud.

Rozsah americké špionáže běžných občanů i zahraničních partnerů vzbudil globálně řadu nesouhlasných reakcí. Následné průzkumy veřejného mínění ukázaly, že před provalením kauzy Snowden věřilo v celém světě mnohem více lidí, že americká vláda chrání lidská práva všech občanů alespoň ve vlastní zemi tak, jak opakovaně tvrdí a požaduje v zahraničí.

Posilování negativního vnímání USA v zahraničí se ještě zrychlilo v důsledku opakovaného rasovou nenávistí motivovaného násilí v zemi. Britský list připomíná například zastřelení afroamerického mladíka a následné nepokoje ve městě Ferguson ve státě Missouri v roce 2014. A kladnému hodnocení Spojených států u světové veřejnosti zřejmě nepomáhá ani nárůst společenské nerovnosti v zemi.

Měkká síla slábne

Pokles přitažlivosti sice nezačal se zvolením Donalda Trumpa, od jeho nástupu do funkce se ale urychlil, píší Financial Times. Amerika je tak stále více vnímaná jako sobecká, na základě vlastních zájmů jednající, a dokonce nebezpečná země.

Podobný názor lidé v zahraničí stále častěji zastávají i v posuzování zacházení Spojených států s jejich vlastními občany. Jen třetina Evropanů si myslí, že USA dodržují a chrání lidská práva na své vlastní půdě.

Obliba USA ve světě za Trumpa strmě klesá. Můžou za to i média, shodují se novináři

Donald Trump

Obliba Spojených států americký ve světě za vlády prezidenta Donalda Trumpa prudce klesá. Zatímco na konci mandátu Barracka Obamy byla na úrovni 64 procent, nyní je na 49. Vyplývá to z průzkumu institutu Pew Research Center v sedmatřiceti zemích. Ještě strmější pád obliby výzkumníci zaznamenali u nejbližších amerických spojenců v Evropě a v sousední Kanadě a Mexiku. Pouze ve dvou státech důvěra v USA stoupla, a to v Izraeli a v Rusku.

Nicméně stále je přeci jen častější názor, že Spojené státy si v oblasti lidských práv počínají lépe než Čína nebo Rusko. Takové porovnávání by ale bylo příliš nízko nastavenou laťkou, soudí komentář hospodářského listu.

Přesto je to prý s největší pravděpodobností jeden z důvodů, proč se letos meziročně zvýšil o deset procent podíl Japonců vnímajících Spojené státy pozitivně. Podobně dopadly také výsledky v Jižní Koreji. Důvěru v amerického prezidenta tam vyjádřilo o dvacet dva procent obyvatel více než vloni.

Čína jako regionální hegemon je evidentně stále hrozivější než Donald Trump. Americkému prezidentovi také pomáhá víra místních, že udrží Severní Koreu v určitých mezích.

Nic to ale nemění na tom, že důvěra ve Spojené státy globálně klesá skoro všude. V důsledku se také snižuje takzvaná měkká síla Ameriky – tedy přitažlivost země v zahraničí a její schopnost dosáhnout cílů jinými než silně nátlakovými prostředky.

Dlouhá cesta k nápravě

Financial Times považují za charakteristický také fakt, že pozitivní postoje k Trumpovi nezastávají dokonce ani přívrženci krajně pravicových populistických stran v Evropě. Kladně vnímá působení a osobu stávajícího nájemníka Bílého domu méně než polovina z nich.

Ale není se co divit. V pohledu britského deníku totiž vše nasvědčuje tomu, že se americký prezident snaží vytvořit a udržet svět v duchu popisu politického filosofa Thomase Hobbese. Tento anglický myslitel v šestnáctém století založil jeden z politicko-filozofických proudů, podle něhož jsou vzájemné vztahy mezi státy i lidmi založené na principu džungle, v nichž panuje věčný latentní válečný vztah a člověk člověku je vlkem.

Trumpova administrativa dala jasně najevo, že ji zajímá jen tvrdá síla, kterou hodlá pěstovat, udržovat a navyšovat. Komentář za konkrétní projevy vyjmenovává celní tarify, obchodní války nebo hrozby vojenských úderů.

Měkká síla má ale svou obrovskou hodnotu. V současném stále polarizovanějším a složitějším světě to přitom platí více než kdy jindy. A zatímco názory na americké prezidenty se rychle mění, mezinárodní pohled na samotný stát má mnohem delší životnost. Jednou ztracenou měkkou sílu a nesilový vliv je těžké získat zpět.

Rozdělená země

Pro samotné Američany bude zřejmě obtížné najít shodu na způsobu, jak napravit reputaci vlasti v zahraničí. Ostatně údaje shromážděné výzkumníky Pewova výzkumného střediska je možné číst tak, že američtí republikáni a demokraté se neshodnou na hodnocení, jak zbytek světa vidí Spojené státy a jejich prezidenta. Rozdílné pohledy dvou hlavních politických táborů se nesetkávají ani zde.

Jen čtyřicet dva procent republikánů a jejich voličů se domnívá, že země je za vlády Donalda Trumpa ve světě méně respektovaná než dříve. Na osmdesát tři procent demokratů ale zastává přesně opačný názor.

Osmdesát procent republikánů si také myslí, že ostatní země Spojené státy „využívají“. V případě demokratů a jejich voličů tak uvažuje jen pětina dotázaných.

Každopádně pro zbytek světa bude důležité, která z těchto dvou skupin získá více v nadcházejících listopadových volbách do Kongresu, uzavírá svůj komentář deník Financial Times.

Spustit audio