Filip Nerad: Visegrádské nesmysly o migračním paktu

26. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Děti migrantů v provizorním táboře po požáru tábora Moria

Evropská komise představila dlouho očekávaný návrh reformy unijní migrační politiky. Premiéři států Visegrádské čtyřky ho okamžitě jeli probrat do Bruselu.

Český premiér Andrej Babiš označil podstatu návrhu na řešení migrace do Evropské unie za nesmysl. Je to ale spíš on a jeho kolegové z visegrádských zemí, kdo nesmysly o migračním paktu šíří. Jejich přístup tak potvrzuje obavy, že jednání o nutné azylové reformě budou znovu dlouhá a s nejistým výsledkem.

Roky kolabující rozhovory o úpravách této politiky se komise pokusila resuscitovat tím, že ustoupila od principu povinného přerozdělování žadatelů o azyl a oživila myšlenku flexibilní solidarity. Státy by si tak mohly vybrat, jakým způsobem pomůžou nejvíce zasaženým partnerům v Unii. Zapojit se ale mají všichni. Proto svou strategii komise trochu nešťastně nazvala povinnou solidaritou.

Zrychlení řízení

Čtěte také

Hlavním smyslem samozřejmě není distribuovat migranty po Evropě. Komise chce co nejvíce zrychlit proces posuzování nároků žadatelů o azyl, aby se do Unie dostali jen ti, kteří mají reálnou šanci ochranu získat. Ostatní mají putovat zpět do zemí, odkud přišli.

Státy jako Řecko a Itálie příliv migrantů, vyřizování jejich žádostí a navracení odmítnutých adeptů dlouhodobě nezvládají. Komise proto navrhla zapojit do pomoci zemím pod největším migračním tlakem všechny ostatní členy.

Vůči střední Evropě, odmítající uprchlíky, zvolila chytrou strategii. Česko, Polsko, Maďarsko a spol. návrh nenutí přijímat žádné žadatele o azyl, na to by se stoprocentní jistotou stejně ani nikdy nepřistoupily. Místo toho by mohly vyřídit repatriaci odmítnutých migrantů nebo dojednat spolupráci s neunijními státy na jejich přebírání. Tedy zapojit se do toho, po čem země Visegrádu samy nejvíc volají – do zlepšení návratové politiky a kooperace s těmi, odkud migranti do Evropy míří.

Visegrádské ne

Jenže místo radosti z toho, že by nemusely nikoho přijímat a mohly by ukázat, co na tomto poli dovedou, přišla obligátní visegrádská kritika a odmítání. Premiér Babiš pravděpodobně návrh vůbec nečetl, když ho prohlásil za nesmyslný a tvrdil, že Česko nemůže nikoho vracet, když nikoho nepřijme.

Čtěte také

Kolega Orbán navržený systém zase označil jen za převlečené kvóty. Jediný správný přístup je podle něj ten, aby na území Unie nesměl vstoupit nikdo, dokud nebude mít povolení. Spolu s polským protějškem Mateuszem Morawieckým se vyslovili pro intenzivnější boj proti pašerákům migrantů a pro budování záchytných táborů vně hranic Evropy.

Návrh komise má bezpochyby slabá místa. Je obtížně představitelné, jak bude fungovat navracení odmítnutých žadatelů o azyl třeba ze Španělska nebo Malty, pokud ho bude vyřizovat Praha nebo Bratislava. Pokud se dotyčné nepodaří dostat zpět do osmi měsíců, má se jich ujmout stát, který jejich repatriaci zařizoval. To je určitě pro odmítače uprchlíků také stěží akceptovatelné.

Nerealistické návrhy

Problém s jimi nabízenými řešeními je ten, že jsou zcela nerealistická. Předpokládají v prvé řadě vytvoření nedostupné pevnosti Evropa. To by ji ale museli obehnat hodně vysokým plotem po vzoru toho maďarského nebo španělského v severní Africe. Anebo vytvořit superpočetnou a extra vybavenou pobřežní a pohraniční stráž, která bude mít kam do Afriky a na Blízký východ zachycené migranty odvážet.

Jenže na posílení ochrany vnější unijní hranice odmítly ty samé státy v novém evropském rozpočtu dát více peněz, aby zbylo dost na národní dotace. Po snahách v uplynulých letech je také fantaskní upínat se k vytvoření „hotspotů“ v Africe nebo jinde, kde by se posuzovaly nároky migrantů na azyl v Unii. Taková zařízení, kde by se hromadili běženci, nikdo na svém území nechce, a to ani výměnou za tučné evropské subvence a jiné výhody.

Filip Nerad

Tuto realitu by měl Visegrád pochopit. Úplně zabránit příchodu migrantů do Evropy nikdy nepůjde. Co tady s nimi dělat, na to žádný recept středoevropská čtyřka nenabízí. Hlavně když neskončí u ní. Bez reformy azylové politiky ale Unie případný další migrační náraz nezvládne. Je tedy i v zájmu V4 konstruktivně jednat o kompromisu, který navrhla komise. Další šanci na řešení této velké unijní bolesti sedmadvacítka asi mít už nebude.

Autor je analytik Českého rozhlasu

autor: Filip Nerad
Spustit audio

Související