Karel Barták: Evropská komise zemím Visegrádu – místo kvót repatriace
Země jako Česko, které nechtějí otevřít náruč muslimským migrantům, by se mohly na evropské migrační a azylové politice podílet tím, že by se staraly o nucený návrat odmítnutých žadatelů o azyl z Evropy do zemí, odkud přišli.
Vyplývá to ze středečního návrhu Evropské komise na novou podobu těchto klíčových pravidel. Dokument neobsahuje podrobnosti o tom, jak by takové repatriace měly vypadat.
Čtěte také
Komise však pro ně slibuje „efektivnější právní rámec“ a také záměr ustavit „koordinátora návratů“, který by pracoval se zástupci všech členských zemí. Faktem je, že právě návrat neúspěšných azylantů či vyhoštěných ilegálních migrantů je jedním z velmi bolavých míst – loni se jich podařilo z EU vrátit do země původu jen 142 tisíc ze 491 tisíc, tedy 29 procent.
Obsáhlý návrh obsahuje řadu dalších opatření – urychlení procedur při vstupu migrantů do EU na jejích vnějších hranicích, lepší ostrahu těchto hranic včetně ustavení podpůrné evropské pohraniční stráže, propojení databází pro registraci osob a otisků prstů, rychlejší třídění migrantů podle země původu a zrychlené azylové řízení. Krom toho je zde celý balík kroků vůči zemím původu, třetím zemím, odkud migranti přicházejí, a zesílený postih pašeráků lidí. Komise slibuje toto všechno „pocukrovat“ dotacemi, včetně odměn těm, kdo přijmou běžence na svém území.
Princip zesílené spolupráce
Čtěte také
Podnětem pro urychlené předložení migračního a azylového „balíčku“ byl požár uprchlického tábora Moria před dvěma týdny na řeckém ostrově Lesbos s kapacitou 4000 míst, kde se v nelidských podmínkách tlačilo 13 tisíc běženců. Teprve záběry z tohoto neštěstí odhalily pro širokou veřejnost nelidskou tvář zacházení s migranty v Evropské unii a zafungovaly jako odstrašující memento.
Komise oznámila, že se bude situaci na Lesbosu věnovat a uvolní peníze pro výstavbu nového zařízení. Pokud dnes navržená opatření vstoupí v platnost, mělo by se ulevit také Řecku, kterému dosavadní režim svazuje ruce.
Evropský systém se zhroutil před pěti lety, když pod náporem uprchlíků převážně ze Sýrie přestalo zcela fungovat takzvané dublinské nařízení, podle něhož musí osoba pobývající ilegálně v EU žádat o azyl jedině v zemi, přes kterou do Evropy přišla.
Čtěte také
Pokus o nápravu posléze torpédovaly země Visegrádu včetně Česka, když se odmítly podřídit povinným kvótám na přijímání běženců z přeplněných táborů na řeckých či italských ostrovech. Středeční návrh na to bere ohled – dublinské nařízení ruší a na povinných směrných číslech netrvá.
Komise pod vedením Ursuly von der Leyenové dává Česku a dalším zemím V4 jasně najevo, že respektuje jejich odmítání muslimských migrantů, což se za minulé exekutivy nedělo. Služba v podobě vracení odmítnutých azylantů do jejich domovů se jim nemusí líbit, bylo by však pošetilé ji a priori odmítat, jak naznačují první ohlasy například z Maďarska.
Návrhem se bude nyní zabývat Evropský parlament a zejména ministři vnitra členských zemí. Pokud by nenašli shodu, EU by neměla žádnou společnou migrační politiku a funkční azylový systém – a to v době, kdy počet lidí prchajících před násilím, pronásledováním či porušováním práv dosáhl celosvětově 80 milionů, nehledě na další desítky milionů chudáků, kteří „jen“ hledají lepší život.
A kdyby příčinou bylo opět veto zemí Visegrádu, případně některých dalších východnějších členů EU, pak by se zřejmě země západní Evropy dohodly mezi sebou podle principu takzvané zesílené spolupráce, se všemi negativními důsledky pro jednotu a akceschopnost Evropské unie.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
