Filip Nerad: Skutečný brexit může přijít za rok

Díky zisku pohodlné většiny v Dolní sněmovně už nemá kdo a jak premiéru Johnsonovi zabránit v prosazení upravené brexitové smlouvy.

Čtěte také

Jan Jůn: Johnson plnou parou vpřed, zatímco poražený Corbyn odmítá vinu

Komplikace při jejím schvalování v Evropském parlamentu také nelze očekávat. Na konci prvního měsíce nového roku tak Velká Británie přestane být po 47 letech členem evropského společenství.

Ve skutečnosti se ale pro Brity prakticky nic nezmění, protože rozvodová dohoda počítá s přechodným obdobím do konce roku 2020. Pro Spojené království budou dál platit stejná práva a povinnosti jako pro členy, jen už chod unie nebude moci ovlivňovat. Ten pravý brexit tak může nastat až po vypršení přechodného období.

To mělo původně trvat skoro dva roky, kvůli průtahům britského odchodu se ale smrsklo na pouhých 11 měsíců. Během nich by se obě strany měly domluvit na základních smlouvách o vzájemné spolupráci, především té obchodní.

Čas tlačí

V tak šibeničním čase to ale hlavní unijní vyjednavač Michel Barnier pokládá za nereálné. Pokud se to nestihne, vznikne situace rovnající se tvrdému rozchodu, kterému se všichni snažili vyhnout dojednáním výstupové smlouvy.

Čtěte také

Začíná boj o budoucnost Spojeného království. Jsou obavy z jeho rozpadu, říká novinář Furlong

Přechodné období lze samozřejmě prodloužit. Konzervativní vláda ale už teď ujišťuje, že protahovat pobrexitové kvazičlenství neplánuje. A předpokládá, že do konce příštího roku obchodní dohoda bude na stole. Zdráhá se však souhlasit s požadavkem EU, že vzájemný obchod bude fungovat na základě rovných podmínek na obou stranách kanálu La Manche.

V tomto případě by to znamenalo, že Británie akceptuje některá unijní regulatorní pravidla, jako jsou standardy výrobků nebo omezení státní podpory. A tomu se Londýn zatím brání nebo kolem toho mlží. Pro Unii je to ale nepřekročitelná červená linie, protože logicky nechce připustit znevýhodňování svých členů.

Pokud Johnsonova nová vláda nezmění svůj postoj k otázce tzv. level playing field, těžko se dohoda za necelý rok stihne. Britskému premiérovi by pak nezbývalo než buď opět porušit další slib a požádat o prodloužení přechodného období, nebo začít s Unií obchodovat se cly a kvótami, Britům to ovšem evropské zboží prodraží. Stejně jako Evropanům na kontinentu to britské. A vzájemný obchod začnou ztěžovat kontroly.

Filip Nerad|foto: Khalil Baalbaki

Budoucí smlouva o volném obchodu ale není jediná, kterou je potřeba dojednat. Klíčová pro obě strany je například spolupráce v zajišťování bezpečnosti nebo dopravního propojení. Všechno to bude nutné smluvně ošetřit. Od 1. února tak bude snad ještě více platit oblíbené Barnierovo varování: „Clock is ticking“ neboli „čas tlačí“.

Autor je analytik Českého rozhlasu