Filip Nerad: Na lamanšské frontě neklid. Nejen kvůli rybolovu
Už během vyjednávání pobrexitové obchodní smlouvy mezi Evropskou unií a Británií bylo jasné, že práva na rybolov jsou vedle ekonomické otázky také velké politikum. To se nezměnilo ani po dojednání dohody. S tím, jak se Francie posouvá do předvolebního módu a Londýn je odhodlaný dokazovat svou nově nabytou nezávislou sílu, tak nemusí být konfrontacím zdaleka konec.
V celé věci jde přitom v prvé řadě o živobytí rybářů. Ti z kontinentu si během více než 40 let britského členství v Unii zvykli ve velkém lovit v bohatých britských lovištích.
Těm britským se to nelíbilo, i když výměnou za to mohli pro úlovky do kontinentálních vod. Když jim Boris Johnson nejprve jako lídr kampaně za brexit a později jako premiér slíbil, že Británie získá zpátky kontrolu nad svými lovišti a ta budou napříště patřit už hlavně domácím rybářům, ti na takový slib rádi slyšeli.
Čtěte také
Výsledek ale nakonec nebyl tak velkolepý, jak jim původně vůdce konzervativců maloval. V pobrexitové smlouvě se britští a unijní vyjednavači dohodli, že se množství ulovených ryb evropskými rybáři v ostrovních vodách sníží o čtvrtinu do roku 2026 a pak budou obě strany rybolovné kvóty každoročně nově domlouvat.
Nástrojem Britů na kontrolu nad svými vodami se staly licence k lovu, které ostrovní úřady začaly udělovat evropským rybářům. Nebo spíš neudělovat. A tím se rozpoutalo další kolo sporů.
Zejména Francouzi si od počátku nového režimu stěžují na to, že Britové spojují přidělení povolenek se splněním složitých podmínek a k tomu jim vyřizování trvá moc dlouho. Už v minulých týdnech proti tomu protestovali a vše teď eskalovalo u ostrova Jersey.
Politické body
Britské závislé území v kanálu La Manche na dohled od Normandie rozhoduje samo o rozdělování licencí k lovu ve svých bohatých vodách. Francouzské rybáře tamní úřady popudily tím, že podmínky pro povolení ještě víc zpřísnily a omezily počty dní a zón k lovu.
Čtěte také
Na obranu svých rybářů okamžitě vystoupila pařížská vláda, která ústy ministryně pro rybolov pohrozila, že může Jersey odstřihnout od dodávek elektřiny, na kterých je ostrov závislý z Francie. Britská vláda se obratem postavila za Jersey a z obavy z blokády jeho hlavního přístavu protestujícími rybáři vyslala do oblasti dva ozbrojené čluny.
Scény jak z blížící se války dokreslilo, když Francie provedla to samé. Vyhrocená situace naštěstí trvala jen jeden den, samotný problém s licencemi k rybolovu u Jersey se ale nevyřešil.
Evropská komise vystoupila na straně Francie a označila nové podmínky pro lov u ostrova za porušení britsko-unijní smlouvy. To už s Londýnem řeší i v případě jednostranného odkladu zavádění celních kontrol v Severním Irsku. Sporů na urovnávání tak mají obě strany po necelých pěti měsících od definitivního rozchodu celkem dost.
Postup Francie přitom ukazuje, že Paříž v boji za své zájmy není příliš ochotná čekat na diplomatické manévry Bruselu. Prezident Emmanuel Macron už během vyjednávání obchodní smlouvy neváhal hrozit jejím zablokováním, pokud nevyjde vstříc francouzským rybářům. A byl to také zejména on, kdo z rybolovu udělal jednu ze zásadních podmínek pro samotné uzavření dohody.
Teď se opět jeho vláda nezdráhala použít pohrůžku zcela neadekvátního sporu o ryby. Před blížícím se prezidentským kláním o Elysejský palác se rázná demonstrace boje za práva Francouzů určitě hodila a bude se hodit i v budoucnu.
K té sáhla rovněž Johnsonova vláda, a to shodou okolností v den, kdy se v Británii konala série velmi důležitých voleb. Ať už to premiér udělal záměrně kvůli supervolebnímu dni, nebo ne, je jasné, že současné vedení země se nebojí jít do konfrontace s Unií a jejími členy. I jemu to totiž dosud přinášelo politické body.
Také v dalších měsících se tak na lamanšské frontě zřejmě dočkáme dalšího neklidu.
Autor je analytik Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
