Filip Nerad: Irský závod s časem o miliardy pro Evropu
Prvního července se kormidla Evropské unie ujímá Irsko. Irské předsednictví nečeká žádný klidný půlrok, ale nesmírně náročný a stresující závod s časem. Na jeho stole totiž leží úkol z nejtěžších: protlačit unijním soukolím dohodu na příštím víceletém rozpočtu EU po roce 2028. Proč s ním Unie spěchá?
Čtěte také
Ve hře tentokrát nejsou jen stovky miliard eur na dalších sedm let fungování evropské sedmadvacítky. Jde doslova o samotnou akceschopnost a budoucnost Evropy. A Dublin má na to, aby s vyjednáváním zásadně pohnul, následujících šest měsíců. Proč ten spěch?
Protože hned v příštím roce se politická mapa kontinentu nejspíš začne hodně otřásat. Unii čeká supervolební rok. K urnám zamíří voliči v klíčových evropských zemích – ve Francii, Itálii, Španělsku, ale také v Polsku, ve Finsku, Estonsku a na Slovensku.
Riziko je nasnadě. Jakmile se v těchto zemích naplno rozjedou předvolební kampaně, racionální debata o penězích skončí. Vedle toho favorit francouzských prezidentských voleb z řad krajní pravice Jordan Bardella už teď prohlašuje, že v případě svého vítězství oseká příspěvek Paříže do unijního rozpočtu na polovinu.
V EU to jiskří
Pokud se shoda nenajde letos do prosince, po volebním maratonu v roce 2027 se vyjednávací pozice mohou zabetonovat natolik, že se už nemusí dohodnout vůbec nic. I proto šéf unijních summitů Antonio Costa už několik měsíců volá po nalezení shody do konce letošního roku. Také on si je dobře vědom toho, co hrozí.
Čtěte také
Že to Irové nebudou mít lehké, potvrdil i poslední summit Evropské unie v polovině června. Místo posunu kupředu na základě upraveného návrhu dosluhujícího kyperského předsednictví to mezi unijními institucemi i mezi členskými státy navzájem jiskří hned na několika frontách.
Evropský parlament požaduje ambiciózní rozpočet, který dokáže financovat technologickou suverenitu, zelenou transformaci i obranu. Na druhé straně barikády však stojí šetřivé státy v čele s Německem a Skandinávci, kteří jako čistí plátci odmítají posílat do Bruselu víc, než je nezbytně nutné, a naopak požadují razantní škrty.
A pak jsou tu příjemci evropských peněz zejména ze střední a východní Evropy, kteří se zuby nehty brání tomu, aby se bralo z tradičních naditých obálek kohezních fondů na rozvoj regionů nebo ze zemědělských dotací.
Závod s časem začíná
Summitová debata ukázala, že shoda nepanuje v podstatě na ničem – ani na celkovém objemu peněz, ani na tom, jak do rozpočtu zapojit nové vlastní zdroje Unie, ze kterých by se platily nové priority a splácely společné dluhy z dob covidu.
Před Iry tak leží herkulovský úkol. Musí hrát roli nestranného zprostředkovatele, ale zároveň tvrdého vyjednavače, který dokáže obrušovat hrany a hledat kompromisy přijatelné pro všechny. Čas přitom bude hrát neúprosně proti nim.
Následujících šest měsíců současně ukáže, zda je dnešní Evropská unie stále schopná strategické shody pod tlakem, nebo zda zvítězí národní egoismy posílené blížícími se volebními kampaněmi.
Irský závod s časem o rozpočet právě začíná. Pro budoucnost Evropy to bude pravděpodobně nejdůležitější sportovní disciplína tohoto roku.
Autor je analytik a ředitel komunikace institutu GLOBSEC
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
