Česko je z fiskálního hlediska v dobré pozici, stabilitu je ale třeba držet, říká eurokomisař

Vy jste jednal s premiérem Andrejem Babiš se v poslední době dostal do hledáčku Evropské komise kvůli svému možnému střetu zájmů, a Komise proto Česku zaslala dopis, kde žádá o vyjasnění situace. Může tohle dopadnout na české čerpání dotací?

Samozřejmě bereme možný střet zájmů a ochranu finančních zájmů Evropské unie vážně. Jsme kvůli některým možným tématům v kontaktu s českými úřady. Tato komunikace zatím dál probíhá.

A jaký je teď další postup? Čekáte na odpověď od Česka, co s ní pak bude dál?

My pak tuto odpověď vyhodnotíme, jestli jsou naše výhrady vyřešeny odpovídajícím způsobem, a jestli jsou tím pádem finanční zájmy Evropské unie dostatečně ochráněny.

A co jsou nějaké červené linie? Jak se pozná, jestli jsou zájmy ochráněny?

Nebudu se teď pouštět do nějakých spekulací nebo detailů, řešení zatím stále běží a stále si s českými úřady vyjasňujeme jednotlivá témata.

A kdy můžeme čekat nějaké závěry?

Nechci tomu teď dávat nějaké konkrétní datum, ale ten proces už je nějakou dobu v běhu.

České finance

Pojďme teď k fiskálně-strukturálním pravidlům. Relativně nedávno jsme slyšeli od naší ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), že chce změnit český fiskálně-strukturální plán. Mluvil jste o tom s premiérem?

Ano, na té schůzce byla i ministryně Schillerová. Už jsem se s ní potkal i dříve, už jsme to spolu řešili. Česko formálně požádalo 12. května o změnu toho finančně-strukturálního plánu. To je možné udělat a česká vláda toho může využít.

Čtěte také

Musil: Rozpočtová pravidla nerozvolňujme, jsou ochranou. Maialeh: Dobré hospodaření stejně nezaručí

My teď s českou vládou dojednáváme jednotlivé parametry toho revidovaného plánu. Řešili jsme to i na té dnešní schůzce a tu novou verzi revidovaného plánu bychom měli dostat v polovině června. Co je pro nás důležité, je zajistit pokračující fiskální udržitelnost.

Česko je z fiskálního hlediska ve vcelku dobré pozici. Loňský schodek byl 2,1 procenta HDP, státní dluh je pod 45 procenty HDP. Je ale důležité udržet tuto stabilní pozici.

A myslíte si, že ten nový fiskálně-strukturální plán může tuto pozici ohrozit?

Česko má ve fiskální oblasti určitý manévrovací prostor a vláda upozorňuje na to, že je potřeba navýšit investice v různých sektorech a my jsme otevřeni o tom diskutovat. Ale jak jsem říkal, musí to být za podmínky udržení fiskální stability.

A je obvyklé, že státy mění svůj fiskálně-strukturální plán?

Ano, tahle možnost tu je v rámci nových fiskálních pravidel EU přijatých před několika lety. Členské státy ji využívají, Česko není první členský stát, který něco takového dělá.

Čtěte také

Hampl: Stačilo by vrátit daně do stavu před covidem. A velká část problému veřejných financí je vyřešena

V souvislosti s tím ještě pojďme k tématu státního dluhu. Mezinárodní měnový fond vydal doporučení pro Evropu, které velmi důrazně mluví o nezvyšování státního dluhu s výhledem na to, že náklady zemí teď porostou. Je tedy rozumné, když evropské země navyšují svůj státní dluh?

V průměru mají členské státy mnohem vyšší zadluženost, některé země dosahují až devadesáti procent, proto je ten fiskální manévrovací prostor menší. Proto také nedoporučujeme v reakci na růst cen po začátku konfliktu na Blízkém východě rozsáhlý fiskální stimul. Trváme na tom, aby opatření byla dočasná a zacílená, aby se přitom myslelo na fiskální udržitelnost.

A také je dobré myslet na to, že to je krize nabídky (supply shock) a takovou krizi nabídky nejde vyřešit stimulací poptávky. Z tohoto pohledu je proto důležité, aby naše krátkodobá reakce byla konzistentní s našimi dlouhodobými cíli, jako je dekarbonizace naší ekonomiky. A aby naše opatření nepodporovala současnou nebo vyšší spotřebu fosilních paliv, protože je to právě volatilita cen dovážených fosilních paliv, která způsobuje tento nárůst cen energií. 

Čtěte také

Ropný šok dává šanci uhlí. Anebo obnovitelným zdrojům?

Právě zelená transformace byla jedním z hlavních cílů Nástroje pro oživení a odolnost. Zároveň se zdá, že se v Evropské unii mění rétorika na více kritickou ke klimatickým opatřením. Dá se tedy ten nástroj v tomhle ohledu označit za efektivní? Nějakých cílů dosáhl, ale teď chce část Unie některé věci okolo omezování emisí uhlíku zase rušit…

Zaprvé, hlavní cíl Green Dealu, tedy uhlíková neutralita v roce 2050, se nemění. Možná se mění nějaké dílčí cíle, ale musíme si také uvědomit, že toto není první energetická krize, kterou v posledních letech zažíváme.

Zažili jsme ji i v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu a pokusech Ruska využít svůj zemní plyn jako způsob vydírání Evropské unie, a my jsme se od Ruska museli odstřihnout. Teď vidíme, že evropská ekonomika je odolnější proti tomuto cenovému šoku. Právě díky Nástroji pro oživení a odolnost a jeho části RePowerEU tu byla spousta investic do diverzifikace našich zdrojů energií, na posílení energetických propojení Evropské unie a také zavádění obnovitelných zdrojů energie.

Tohle všechno zlepšilo naši odolnost na cenový šok fosilních paliv. Takže to, co tento nástroj dokázal, se nám už teď vyplácí.

Poslechněte si celý rozhovor i s komentářem ekonomické analytičky Jany Klímové. Audio je nahoře.