Filip Nerad: Evropské svobody a peníze

Bankovky Euro
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Bankovky Euro
0:00
/
0:00

V listopadových dnech si celá Evropa připomíná pád komunistických režimů v její východní polovině před 30 lety.

Návrat ke svobodě a demokracii je ve všech bývalých sovětských satelitech vnímán jako zlomový okamžik jejich novodobé historie. Svobody a demokratické principy jsou přitom o tři desítky let později v mnoha z těchto zemí jejich vlastními vládami oklešťovány a ohýbány ve prospěch úzké skupiny mocných. A velká část jejich obyvatel to akceptuje výměnou za různé finanční a sociální benefity.

Člověk, který vyrůstal za normalizace, se nemůže zbavit dojmu, že to připomíná tehdejší dobu, i když toto srovnání samozřejmě v mnohém kulhá. To nic nemění na faktu, že vývoj ve střední a východní Evropě po třech dekádách od roku 1989 zcela nenaplnil očekávání a naděje vkládané do odstranění komunistické moci.

A to ani z pohledu Evropské unie, jejímiž členy se většina zemí tohoto regionu postupně stala a završila tím svůj přechod k demokraticky fungujícím právním státům.

Na papíře to tak stále platí, v reálu to tak růžové ale není. Ze sousloví rule of law – tedy vláda práva nebo právní stát – se v poslední době stal jeden z nejskloňovanějších termínů evropské politiky a zároveň vrcholně ožehavý problém.

Varování členům ze střední a východní Evropy

S Polskem vede Unie už několik let řízení pro porušování základních principů kvůli tamní kontroverzní reformě soudnictví, která justici částečně podřizuje vládě. Evropský soudní dvůr opakovaně rozhodl, že to není v pořádku, i když to Varšava vidí jinak.

Právní stát – to ale nejsou jenom nezávisle fungující soudy. Maďarská vláda musí kromě podmaňování justice vysvětlovat i omezování akademických svobod, médií, nevládních organizací nebo práv žadatelů o azyl. Budapešť tak má na krku také řízení podle článku 7 unijních smluv a Damoklův meč stejného opatření se vznášel i nad Rumunskem.

Tyto a další země mají přitom zároveň vytrvale natažené ruce k unijní pokladně, ze které ochotně berou evropské peníze na srovnávání rozdílů mezi chudšími a bohatšími částmi osmadvacítky. Že v tom chtějí pokračovat, si ostatně nedávno potvrdily na summitu v Praze.

Dosluhující Evropská komise proto přišla s návrhem podmínit příjem dotací právě dodržováním norem právního státu a základních hodnot. Nová komise se toho chce držet. Na starosti to dostala budoucí místopředsedkyně Věra Jourová z Česka. Z pohledu Bruselu jasně taktická volba.

U nás toto chystané opatření zatím nevzbudilo větší pozornost. Česká vláda navzdory problémům jejího předsedy Andreje Babiše není podezřelá z pošlapávání pravidel právního státu. Její zájem se v souvislosti s příštím unijním rozpočtem soustředí primárně na zajištění neomezených plateb pro velké zemědělce a na volnější nakládání s přidělenými prostředky.

Návrh komise přitom počítá s tím, že by se na dotace mohlo sáhnout i tomu, kdo nezajistí ochranu před střetem zájmů. A to už by kvůli Babišovým potížím mohlo pocítit také Česko.

Filip Nerad

Právní ukotvení této sankce je ale zatím nejasné a není ani jisté, že s ní Unie vyplácení příspěvků nakonec vůbec spojí. Je to ale zřetelné varování členům ze střední a východní Evropy, že zdejší pojímání některých demokratických standardů se neslučuju s jejich vnímáním na Západě. A že za nepřerušený tok evropských peněz žádá dodržování toho, za co jsme my sami před 30 roky tak demonstrovali.

Autor je analytik Českého rozhlasu