Fico obnovuje Mečiarovy tradice, že korupce v politice je normální, popisuje šéfredaktorka Balogová
Od rozpadu společného státu Čechů a Slováků nás dělí více než 30 let. Během nich neustále zaznívala slova o vzájemné blízkosti a bratrských vztazích, obě země ovšem procházely odlišným vývojem. „Představy lidí o demokracii jsou podobné. Rozdíl je v tom, jak je uchopují politici. Slováci nejsou méně proevropští či více náchylní k populismu, ale mečiarismus nás ovlivnil na roky dopředu,“ míní šéfredaktorka deníku SME Beata Balogová ve speciální minisérii podcastu Chyba systému.
„Dnes už mečiarimus nazýváme orbánismem, ale jde o určitý styl politiky. Mečiarovi šlo o zakrytí rozsáhlé korupce, jeho politika fungovala na základě loajality ke straně, která umožnila vytvořit novou vládnoucí vrstvu bohatých,“ dodává.
Současný maďarský premiér Viktor Orbán podle ní jen dovedl k dokonalosti to, co Vladimír Mečiar začal, když se snažil přesvědčovat občany, že korupce je nevyhnutelnou součástí politiky a že politici mohou beztrestně překračovat červené linie.
„Robert Fico (Směr) se snaží vrátit tradici jakési soudržnosti v korumpování: My se o své lidi postaráme, protože jsou dobří straníci,“ je přesvědčená Balogová.
Vymýtit korupci a přinést nový styl vládnutí měla vláda premiéra Igora Matoviče, která zvítězila v parlamentních volbách po Ficově pádu v důsledku vraždy novináře Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové.
Čtěte také
Ve skutečnosti ovšem podle historika Jana Rychlíka přinesla hlavně chaos a umožnila tak Ficovi návrat k moci. Ten kvůli tomu musel vyměnit svou voličskou základnu a přeorientovat se na národně-konzervativní styl politiky.
„Vrátil se jiný Fico. Už to není ten pragmatik a politický stratég, ale spoléhá se na vyvolávání emocí a rozdělování země. Využívá frustrace lidí a věří, že dokáže ukazovat prstem na ty, kteří ji způsobují,“ přitakává Balogová.
Vláda dezinformátorů
Na Slovensku jsou podle Rychlíka velké rozdíly mezi městy a venkovem, přičemž Fico jako dříve Mečiar cílí na chudší část společnosti.
„A také používá podobné argumenty: ‚Když nás na Západě kritizují, tak se můžeme poohlédnout jinde‘,“ uvádí s tím, že to byl paradoxně právě Fico, kdo za svých předešlých vlád posunul zemi do Evropy.
Slovenská společnost podle historika byla ve vztahu k Rusku vždy polarizovaná, už od 19. století zde byl silný slavjanofilský a rusofilský proud, proti kterému stála liberální inteligence.
Balogová doplňuje, že Fico měl vždy sentiment vůči Rusku a jeho vláda nyní nahrává ruské propagandě. Poukazuje na to, že ministryně kultury Martina Šimkovičová, která připravila zákon měnící charakter slovenských veřejnoprávních médií, byla moderátorkou proputinovské televize Slovan.
Čtěte také
„Propaganda se stává součástí oficiální vládní komunikace. Je to ten narativ, že nechceme podporovat válku, jsme pro mír a proti tomu, aby slovanští bratří zabíjeli, a že ti, co podporují Ukrajinu, tak podporují válku,“ dodává.
K největším šiřitelům dezinformací dnes podle Balogové patří sama vláda a napětí může zmírnit jen její výměna.
„Předpokládám, že ta část společnosti, která si je vědoma ohrožení demokracie, bude volit zodpovědněji. A chci věřit, že i opozice dokáže po dlouhé době překonat neshody a dát stranou, kdo získá o pár procent víc, či míň,“ uzavírá.
Poslechněte si celý podcast.
Související
-
Mikloško: Fico chce jako silný vůdce sjednotit koalici proti liberalismu. Šimečka je jeho symbolem
„Celá tahle krize souvisí s krizí ve vládní koalici, kterou Fico potřebuje ještě nějak udržet,“ popisuje František Mikloško, poslanec za křesťansko-demokratické hnutí.
-
Politolog Mesežnikov: Slovensko pod vedením Ficovy koalice degraduje. Opozice čelí strašlivé agresivitě
„Očekávání slibů byla velmi silná, teď ale volič Směru může dopady konsolidace pocítit velmi negativně, víc než voliči jiných stran,“ říká Grigorij Mesežnikov a komentuje dění na Slovensku.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
