Exkancléř Schröder navštívil Írán

Irán chce na jaře s Gazpromem vést jednání o úzké spolupráci, zejména na připojení svých zdrojů zemního plynu. Irán je druhou nejbohatší zemi na zásoby zemního plynu a také Česká republika počítá, že by se mohla stát odběratelem tohoto plynovodu. Samotná Schrödrova cesta byla však deklarována jako "privátní".

Kritiku vyvolalo především jeho setkání s iránským prezidentem Mahmúdem Ahmadínežádem. Schrödrův stranický kolega, zahraničně politický sociálně demokratický parlamentní mluvčí Gert Weisskirchen prohlásil, že se měl setkat pouze s bývalou iránskou hlavou státu a současným kandidátem na úřad prezidenta Mohammadem Chátamím. Křesťansko demokratický zahraniční mluvčí Eckart von Klaeden upozornil, že v současné předvolební době na úřad hlavy státu vyhovovalo setkání především současnému iránskému prezidentovi, který touží být mezinárodně uznávaným partnerem. Rozumnější by bylo návštěvu Iránu podniknout až po prezidentských volbách.

Generální tajemník ústřední německé židovské rady Stephan Kramer prohlásil, že Schrödrovo počínání působí Německu těžkou škodu, když bývalý předseda SPD podpořil setkáním s Ahmadínežádem iránský režim. Podle jeho názoru se měl ve smyslu lidských práv tomuto setkání vyhnout. Kritici především poukazují na to, že během svého sedmiletého kancléřského úřadu Schröder nikdy nenavštívil Irán. Poslední oficiální návštěvu podnikl před pěti lety ministr zahraničí za Zelené Joschka Fischer. V této době nebyl však současný iránský prezident, který je "nepřítelem Židů a přítel atomové bomby", v této funkci.

K samotnému rozhovoru Schrödra s Ahmadínežádem došlo v sobotu za zavřenými dveřmi, když předtím se setkal téměř s celou politickou elitou země. Především pak s ministrem zahraničí Masnuchehrem Mottakim a předsedou parlamentu Ali Laridšanim. Těsně před setkáním s prezidentem bývalý německý kancléř kritizoval jeho protiizraelské vyjádření. V projevu před iránskou průmyslovou a hospodářskou komorou vyzval Teherán, aby garantoval bezpečnost Izraele. Pouze trvalý mír mezi Izraelem a Palestinou je jedinou alternativou. Kritizoval přitom prohlášení iránského prezidenta vymazat Izrael z mapy a opakované popírání holocaustu. Ten je podle jeho slov "historickou skutečností a nemá cenu tento výjimečný zločin popírat". Podle Schrödra pochyby o holocaustu pouze oddálí ústřední problémy při hledání řešení situace na Blízkém Východě. Pokud jde o spor kolem iránského jaderného programu, doporučil přímá jednání se Spojenými státy. Současně se vyslovil pro právo Iránu na mírové využití jaderné energie. Představitel iránské hospodářské komory Muhammad Nahawandian reagoval na Schrödrovu kritiku slovy, že vývoj na Blízkém východě je nutno měřit jedním metrem. Aby bylo možno najít společná východiska, nesmí se zapomenout na poslední masakr na obyvatelích Gazy a Izrael je nutno mezinárodně odsoudit. Iránské oficiální sdělovací prostředky Schrödrovu kritiku zveřejnily.

Dnešní "Die Welt" hodnotí Schrödrovu cestu jako morální a politický skandál. Morální, protože bývalý německý kancléř se neměl nechat zneužít radikálním štváčem, antisemitou a popíračem holocaustu. Politicky, protože jeho cesta se uskutečnila v horké fázi prezidentského volebního boje, což Ahmadínežád zneužije ve svůj prospěch.

"Neue Ruhr Zeitung" je však zcela jiného mínění, protože pokus Irán znovu mezinárodně zavázat stojí za úsilí. Bývalý kancléř tak učinil šikovně, když tak učinil v rámci "privátní návštěvy". Schrödrova váha není tak silná jako spolkové kancléřky nebo ministra zahraničí. Jeho slova mají velký význam, ale nikoho nezavazují. V době, kdy americký prezident Barack Obama oznámil změnu kursu, nešlo o špatný krok, zdůrazňuje essenský list.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .