Evropské mistrovství světa
Začíná hokejové mistrovství světa. A jelikož se v NHL letos nestávkuje, pohled na soupisku národního týmu vyvolává rozpaky. Sestává z hráčů, kterým se reprezentovat chce a kterým to dovolí lékaři v klubech, které si hlídají své investice. To ale patří k tradici, podobně jako skepse fanoušků, kteří si od reprezentace bez hvězdných jmen mnoho neslibují. Zkušenost ale také říká, že od okamžiku, kdy se na mistrovství světa vhodí mezi hráče první puk, přestane být pro většinu evropských fandů zajímavé, co se děje kdesi v NHL a soupeření národních týmů se stane daleko silnějším magnetem.
Nic na tom nemění postupující globalizace médií a z ní plynoucí možnost sledovat v přenosech z Ameriky lepší hráče, než jací budou bruslit na mistrovství světa v Rusku. Podstatné totiž je, že zatímco v NHL hrají naši každý někde jinde a jeden tedy neví, kterým našim má fandit proti kterým jiným našim, na mistrovství světa jsou pohromadě, mají stejné dresy a možná, alespoň nám to tak připadá, i společný styl. V případě těch našich máme za to, že hrají český hokej, zatímco například Švédové švédský.
Jestliže se říká, že máme smůlu, když kvůli NHL nevidíme v reprezentaci třeba Jágra či Eliáše, pak platí také to, že smůlu mají Jágr s Eliášem. Nezbývá jim, než chodit v NHL do práce, zatímco naše pozornost bude soustředěna na reprezentanty. Ti, kteří nakonec reprezentují, nejspíše cítí, že vystupují ze stínu slavnějších spoluhráčů. Stávají se z vedlejších hrdinů hrdiny hlavními a podle toho hrají a vyhrávají. Alespoň loni tomu tak bylo. A třeba to tak dopadne i letos.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
