Evropské dotace - zatím neúspěch

1. červen 2007

Stamiliardové investice od Bruselu definitivně zařídí, že Česko nebude k rozeznání od vyspělých států Evropy.

Něco takového nám opakují premiéři a ministři bez rozdílu barvy stranického trička. Rádi jim věříme, chtěli bychom však o této skvělé možnosti slyšet víc. A především bychom chtěli slyšet, jak se jí daří naplňovat.

Známy jsou částky, které Čechům Evropská unie přidělila. Na období 2004-2006 to byl obnos odpovídající 70 miliardám korun, v letech 2007-2013 to má být už 750 miliard korun. Všichni vědí, že peníze se mohou čerpat i s dvouletým zpožděním.

Jsou známy i operační programy, které dávají věcný rámec projektům na čerpání miliard. Češi víc než kterákoli jiná země Evropské unie bude finance investovat do stavby dálnic a železnic, čističek odpadních vod, obnovy starých průmyslových komplexů. Naopak nejmenší podíl dává na podporu vědy a výzkumu, což poněkud odporuje deklarovaným prioritám všech posledních vlád, ovšem je to alespoň jasná strategie.

Objem peněz je v každém případě tak velký, že zvýší výkon ekonomiky o devět procent a to se s výjimkou Lotyšska nezdaří žádné z členských zemí.

Naprosto nejasná je však úspěšnost při čerpání dotací. Politici přesvědčují, že všechno je zcela v pořádku. Například bývalý ministr pro místní rozvoj Petr Gandalovič prohlásil, že se podařilo vyčerpat všechny peníze přidělené na rok 2004, které měly uzávěrku koncem minulého roku. Další dotace z minulého rozpočtového období se údajně dočerpají do roku 2008. Gandalovičův nástupce Jiří Čunek rovněž hýří optimismem. Česko musí jako každá jiná členská země poslat Evropské komisi tzv. Národní strategický referenční rámec. Ten stanovuje cíle, kterých se má pomocí bruselských peněz dosáhnout v letech 2007 až 2013. Čunek připouští, že jsme se zdrželi, teď už však je dohoda nad rámcem na spadnutí a dojde k ní nejpozději koncem června. Jediný kdo by to mohl zdržet, je neochota bruselských úředníků.

Navíc, dodávají všichni vládní i opoziční politici, ke ztrátě z prodlení ani dojít nemůže, protože peníze určené pro roky 2007 až 2010 se mohou čerpat dokonce o tři roky později.

Tolik tedy optimistický výklad vlády, existují však i zprávy opačného charakteru, které navíc mají tu výhodu, že jsou více podloženy fakty. Z nich je zřejmé, že politici popisují situaci v lepších barvách, než by odpovídalo skutečnosti. Nevýhodou takových zpráv je ovšem fakt, že se k nim veřejnost dostává spíše náhodně.

Jednou z náhod je zpráva Světové banky o ekonomickém vývoji ve střední a východní Evropě. V ní byla publikována tabulka, která ukazuje, kolik nové členské státy dosud vyčerpaly z rozpočtu na léta 2004 až 2006. Z dat vyplývá, že nejlépe čerpají Slovinci, Estonci a Maďaři, kteří během tří let získali přes polovinu přidělené částky. Jak už bylo řečeno dříve, dva roky ještě mají před sebou. Ostatních pět nových zemí zatím nestihlo vyčerpat ani 40 procent, Česká republika je nejhorší, protože dostala přesně třetinu.

Světová banka ovšem konstatuje, že z dostupných dat ještě nejde soudit, které země nestihnou část peněz vyčerpat, ovšem průběžné výsledky nemohou být pro Prahu důvodem k oslavě.

Existují objektivní data o tom, jak pokročily země Evropské unie v přípravě čerpání pro léta 2007 až 2013. Evropská komise zatím definitivně schválila deset Národních strategických referenčních plánů. Z toho je zřejmé pouze to, že Česko nebude patřit k nejlepším, nemusí být ale ani poslední.

Zároveň není pochyb o tom, že se peníze začnou čerpat až po prázdninách roku 2008 - příprava konkrétních veřejných zakázek a veřejné soutěže o jejich přidělení trvají podle dosavadních zkušeností celý rok. Česko se vinou takového zdržení může letos i napřesrok stát čistým plátcem do společného rozpočtu, nakonec ale s podobným zpožděním může počítat značná část zemí Evropské unie.

Je možné se tedy připojit k hodnocení Světové banky. Česko rozhodně nepatří mezi premianty při čerpání evropských peněz, na druhé straně ještě nejde říct, že nějaká větší část z přislíbených miliard bude ztracena. Dá se však dojít ještě k dalšímu závěru, který je nepochybně důležitější. Letošní rok je při čerpání evropských dotací nepochybně nejdůležitější ze všech dosavadních.

Už se rozhodne o tom, jaký bude výsledek rozpočtového období 2004 až 2006. Češi by letos měli být schopni vyčerpat třetinu prostředků - tedy stejně, kolik stihli za předchozí tři roky. Uvidíme tedy, jak se budou státní úřady snažit.

Veřejnost může s napětím sledovat, jestli se podaří dodržet červnový termín pro schválení referenčního plánu. Ovšem tím základní úkoly nekončí. S Bruselem se musí ještě dojednat čtyřiadvacet operačních programů, které určují pravidla, na co peníze konkrétně půjdou. Když se to stihne do konce roku, není třeba ztrácet naději. Ovšem vzhledem k tomu, že Česko má zdaleka nejvíc, čtyřiadvacet operačních programů - více než deset jich už má pouze Polsko - bude to opět mimořádně obtížný úkol.

O to komplikovanější, že ministra Čunka zodpovědného za evropské dotace vyšetřuje policie kvůli korupci. Navíc v těchto dnech dokonce obvinila z křivé výpovědi jeho prvního náměstka Milana Půčka, který má v Bruselu doladit Národní referenční program.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .

autor: Petr Holub
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.