Eva Turnová: Turnétův syndrom

03554619.jpeg
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03554619.jpeg
0:00
/
0:00

Vyrážíme s kytaristou na moravské literárně-hudební turné. Neznámá místa často prověří, jakou životaschopnost má to, s čím chce člověk vyrazit na trh, a často i to, jak odolný je on sám.

Můj největší obdiv mají asi bytoví umělci, protože soukromý uzavřený prostor je jasná past. Obzvlášť když nevíte, kdo je jejím majitelem. O jedné takové akci koluje historka se strýčkem Jedličkou, kterého si prý kdysi pozvala parta taxikářů do paneláku, rozesadila děti do křesel a zavelela: „A teď chrochtej.“  

Naše turné v tomto ohledu zatím probíhá hladce, nikdo neruší produkci. První večer hrajeme na chodníku pod akátem, kam jsme postavili lampu z obýváku, přidává se k nám náhodný příchozí na turecký nástroj.  

Jsme dokonce pozvaní na vynikající přednášku na téma Psychopatologie hudebních skladatelů. Je o tom, že genialita se sice nemusí rovnat šílenství, ale umělci, obzvlášť muzikanti, mají často k hraničním diagnózám blízko.  

W. A. Mozart prý například trpěl Tourettovým syndromem, který se vyznačuje různými tiky. Během svých verbálních projevů chrochtal, hekal, smrkal, opakoval po ostatních a po sobě samém různé věty, chrlil slovní hříčky, často s neslušným obsahem. Všechny tyto projevy se zhoršují při stresu nebo po požití alkoholu a bývají provázeny nepříjemnými pocity, například pálením očí.  

Kluci z hudební akademie

Poslední akce naší šňůry se koná v legendární stylové retro hospůdce. Nazvučíme a projdeme lokálem na zahrádku. Podél stolků je kovové zábradlí a za ním teče říčka plná pstruhů. Hosté sedí venku a klábosí. Nezdá se, že by počítali s nějakým programem.

Rozhodneme se přesunout aparát taky ven. Hned vedle našeho stolu bohužel hlučí parta podnapilých kumpánů. Přečtu první sloupek, ten ale zanikne v jejich hýkání. Zahrajeme úvodní píseň, nikdo nereaguje, jen odkudsi se ozve: „Dejte Stánky!“ Kumpán odvedle okamžitě komentuje: „Když hrajou Stánky, tepou mi spánky. “

Čtu dál, tentokrát zvýšeným hlasem, vedlejší stůl zpozorní, začne vydávat neartikulované zvuky, klít a nadšeně opakovat každou pointu hned několikrát, což nakonec dostane do varu celou zahrádku, včetně dvou párů zamilovaných milenců. Už mi ani nevadí, že občas někomu ujede: „Něco od Nedvěda!“, protože odvedle se okamžitě ozve: „Běda!“

Po hodině produkce nás celá hospoda miluje a alko parta si samým nadšením mne oči a posmrkává. Přichází šéf podniku a vede mě směrem k nim. „Pojďte, seznámím vás s klukama z letní hudební akademie. Vidím, že úplně chrochtají blahem.“