Eva Turnová: Ťok, Ťok na nebeskou bránu

8. únor 2019
Dálnice D1

Můj kamarád, anglický novinář a slovní hříčkař, kdysi hovořící plynně česky, byl v Praze naposledy v roce 1989, kdy schytal sprchu z tanku ve Vodičkově ulici.

Napsal o tom v Londýně článek, kterým se prosadil. Zčistajasna volá: „Chtěl bych zase nějaké drama. Máte tam něco?“

Eva Turnová: Fixní sazba

Myšlenka

Nedávno jsem dostala nabídku napsat článek na dané téma pro firemní časopis.

Zamyslím se. Kliniku bych nevysvětlila a demonstrace už nejsou, co bejvaly. „No, v prosinci jsme měli automobilové kolony na úseku dálnice D1 mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem. Můžeme si to zkusit projet. Ale vem si péřovej spacák,“ odpovím.

„Ale prosím tě, proč myslíš, že jsem tu 30 let nebyl? My na Heathrow nemáme jediný pluh na sníh,“ vysvětluje Paul. „Minulý týden jsem na víkend uvíznul v letadle, protože nikdy nevíš, kdy odtaje. A pak ta tlačenice na sedadla, ta je!“

Rozhodli jsme se, že Paul přijede, dáme jízdu po D1 a budeme mluvit hlavně česky, aby si oprášil slovní zásobu.

Paulovi se podaří přiletět. Vyrážíme.

„Co tu vlastně způsobuje kalamity?“ vyzvídá.

„Česká dálnice není konstruovaná na zimu.“

„Ale proč?“

Eva Turnová: Jak jsem trumpla Donalda

Prezident USA Donald Trump

S mým americkým kamarádem se občas přes whatsapp trumfujeme, co udělal čí prezident za větší trapárnu.

„Podle ministra dopravy Dana Ťoka globální oteplování znamená, že zítra nemůže být větší zima než dnes. Pokles teploty vnímá jako křivdu.“

„A premiér?“

„Ten bere sněžení jako úťok na svoje ego.“

U Jihlavy Paul zpozorní.

„Co to strašlivé drncání?“

„Za to může pokles betonových desek, chtělo by to pryž.“

„Jó, musíš odjet se mnou pryž!“ Ne úplně všemu Paul rozumí.

Dáváme pauzu na posilnění.

„Jednu ťokoládu,“ řekne Paul pumpařce svou legrační výslovností. „Já myslím, že na D1 by se neměla prodávat Ťok-oh-Láda, ale Ťok-oh-Dan,“ vtipkuje.

Eva Turnová: Cibulový dip

Cibule

Představme si člověka jako cibuli. Každý tuší, že by byl nejšťastnější, kdyby se nějak dostal ke své nejspodnější slupce.

„Ale on ten Ťok není tak strašnej,“ říkám právě ve chvíli, kdy se stavební firma uprostřed šichty rozhodla, že dostává málo peněz, že to balí, a zatarasila dálnici odvážením svých bagrů.

Čekání na jízdní pruh zabralo tři hodiny, během kterých jsme si v autě pouštěli Boba Dylana. „Knock knock knockin'  on heaven's door...“

A tak si zpívám s ním:

„Až bude D1 ready, auta už asi budou lítat,

a všichni pojedem na pránu.

Jenom tohle je jistý:

Každej z nás jednou zaťoká na nebeskou bránu.“

Spustit audio
autor: Eva Turnová