Eva Turnová: Kolik kolik
Pokud člověk neskončil v maringotce u lesa, každý den zavadí o snůšku různých canců: „Já za to stojím.“ „Pivo v každém pivu.“ „Když musíš, tak musíš.“ „Žijte s chutí.“ „Stroj na radost.“ „Zachraň to kečupem.“ „Kdo ví, ten ví.“
Zmizela hravá komunikační zkratka, kdy fičely hry se slovy. I kreativci, zdá se, zabalili tvorbu náročnějších slovních hříček, a když projíždím kolem billboardu se stokrát omletou variací na ro(c)k, radši poslepu dranžíruju svodidla.
Čtěte také
Do lidí jako by hodil granát. Hru se slovy nahradil slogan a uvolněné tlachání přebila rychlá výměna info. Za každou komunikací číhá strejda účel s rolexkama a sleduje čas.
Dřív bezelstná otázka „Jak se máš?“ se stala průzkumem vlastní ceny na trhu. Jak trefnou odpovědí obhájit to, že se s vámi někdo zahazuje uprostřed své vlastní chůze?
Na otázku „Hrajete teď něco novýho? A vůbec, co je novýho?“ mám zřídkakdy prostor na to, abych vysekla seznam nových skladeb, a ještě si vytvořila oslí můstek pro vyprávění čerstvé historky o tom, jak jsem cestou z hraní na benzínce propadla regálem s bagetama až do kanclu šéfa.
A tak odpovídám:
„Hrajeme cestou na koncerty takovou novou hru na dvouslovné věty sestávající se ze dvou stejných slov, přičemž věta musí dávat smysl. Zatím máme: jih jih, kolik kolik, kozy kozy, řiď řiť, přijmy příjmy, vida je výdaje, sedlo sedlo, pouští pouští, Říha říhá, splín z plín, vodka vod ká…“
„Aha aha,“ řekne tázající. „Promiň, musím už vyfičet, čeká mě totiž wifi chat.
Tak ahoj ahoj!“
Autorka je spisovatelka a rockerka
eva@turnova.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.