Eva Hrnčířová: Volby zdálky, když se hlas nedá hodit do obálky

10. říjen 2021

Když člověk stojí nohama v moři na Azurovém pobřeží a dívá se do dálky, mohl by si říct: nemá smysl se něčím trápit. Přesto myslím na to, že doma byly volby, a cítím jako prohřešek, že jsem u nich nebyla. Poprvé v životě, i když mimo Českou republiku žiju už 14 let. Vždycky jsem volila na ambasádě – jediná možnost pro krajany v zahraničí.

Tentokrát jsem se rozhodovala – mezi volbami a rodinou. Můj syn snil o účasti v cyklistickém závodě na azurových skálách. Trénoval na něj dlouho, a tak jsme se nakonec rozhodli ho sem doprovodit. Nejbližší volební místnosti by byly ve švýcarském Bernu – 700 kilometrů daleko – nebo v Paříži – 900 kilometrů.

Obdivuji všechny české krajany, kteří se rozhodli absolvovat i delší cesty k urně, koupili si letenky z Kanady do USA nebo jimi jeli napříč, aby odevzdali svůj hlas. Čechům na Novém Zélandu letos volby znemožnil covid. Kvůli lockdownu a přísné karanténě se nemohli vypravit do Austrálie na ambasádu, kam jinak na volby létají.

Hlas poslaný poštou

Čtěte také

Přitom by stačilo umožnit českým krajanům korespondenční volbu – po celém světě jich žije asi půl milionu.

„Vy nemůžete poslat svůj hlas poštou?“ zírala na mě moje německá kamarádka u kafe v Bruselu, když jsem jí ještě před cestou do Francie vyprávěla, jak mě mrzí, že volit nebudu. „To já jsem svůj hlas v německých volbách posílala už asi měsíc nebo i víc předem.“

„Já ho taky vždycky posílám, poštou – a dřív to bylo myslím i faxem,“ doplnila k tomu Blanca, Američanka mexického původu, která žila ve Francii, Jižní Koreji, Španělsku a teď v Belgii, ale nikdy samozřejmě americké volby nevynechává.

Vysvětluju jim, že Češi v zahraničí prostě buď musí na ambasádu, nebo na konzulát, pokud jde o velké země, ale jinak volit nemohou.

„Je to vůbec legální?“ nevěřícně kroutí hlavou Němka Anna, která má vzhledem ke svojí národnosti pověstný smysl pro pořádek. „Netušila jsem, že je to privilegium – volit korespondenčně. Vždyť vám brání v tom, na co máte jako občané právo,“ doplňuje.

Čtěte také

Vysvětluju, že naopak české právo zatím tuto možnost Čechům v zahraničí nedává. Že korespondenční volba už byla několikrát na programu ve sněmovně, ale politici vládní koalice ji neschválili navzdory tomu, že ji slibovali v programovém prohlášení vlády. Že se nejspíš bojí hlasů krajanů v zahraničí. A tak Češi po světě jezdí a létají stovky kilometrů – a nejde zdaleka jen o ty, kteří žijí mimo dlouhodobě. Jsou to i studenti nebo lidé, kteří hodně cestují, vyslaní zaměstnanci, kteří jdou do zahraničí na omezenou dobu, a další. Obě moje přítelkyně už ale jen kroutí hlavou a Anna to uzavírá slovy: „Tohle by v Německu prostě nešlo.“

Důležitá část národa

Většina zemí Evropské unie distanční volbu dovoluje. Některé ji pak umožňují jen při parlamentních, jiné jen při prezidentských volbách a některé vůbec – těch je necelá třetina. Třeba Dánové taky musejí jako Češi na ambasády, ale námořníci a pasažéři na dánských lodích v zámoří odevzdávají své hlasy kapitánovi.

Jak se stát stará a zajímá o svoje krajany v zahraničí, vypovídá o tom, jak si jich cení – mohou být v mnoha směrech užiteční. Prezident Masaryk kdysi s jejich pomocí vybudoval Československo. Prezident Havel by bez nich nikdy Česko neprosadil na Západě. Češi mimo republiku jsou se svou identitou a původem konfrontováni častěji než kdokoli v ní. A někdy není jednoduché všechno, co se ve vlasti děje, obhajovat. Když ji opustíte, nechcete totiž na ni před ostatními nadávat. Chcete být na Česko hrdí. A tak pevně doufám, že to letos i beze mě dobře dopadlo.

Autorka je publicistka

autor: Eva Hrnčířová
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.