Chceme volit poštou, žádají už léta čeští krajané po celém světě

6. prosinec 2020

Českých krajanů, kteří by chtěli volit, je nejmíň čtvrt milionu. Už léta sice mohou hlasovat na konzulátech, ale ty jsou často tisíce kilometrů od jejich bydliště. Jenže možnost hlasovat korespondenčně ať už z domova nebo ze zahraničí není podle předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka (ANO) ani na obzoru.

O tom, které strany budou za zdmi Thunovského paláce na Sněmovní ulici rozhodovat o směřování naší země, mají už léta právo hlasovat také krajané. Češi, Moravané a Slezané, které buď komunistický režim před rokem 1989, práce, nebo třeba sňatek, přiměli k tomu, aby se usadili v zahraničí.

Čtěte také

Velká část z nich může uplatnit své volební právo jen za cenu několikadenní cesty do konzulátů vzdálených i tisíce kilometrů a mnohatisícových nákladů. Chtějí mít proto možnost hlasovat poštou, stejně jako občané naprosto převážné většiny demokratických zemí světa.

„Česká republika je v tomto ohledu ve výrazné menšině, a to nejen v kontextu střední Evropy, ale celé Evropské unie. Ve všech sousedních zemích je možné volit poštou minimálně do klíčových zákonodárných sborů,“ říká v pořadu Zaostřeno politolog z Metropolitní univerzity v Praze Petr Just.

ANO korespondenční volbu nechce

Předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) tvrdí, že sledoval elektronické hlasování i korespondenční volbu v zahraničí – a z toho, co viděl, nebyl nadšený. „Byl jsem se podívat například v Estonsku na elektronické volby. Byl jsem také v kalifornském San Diegu přímo v centrále, kde se počítaly hlasy z korespondenční volby. Všechny ty systémy mají mezery a nedostatky,“ tvrdí.

Čtěte také

Sám je spíš pro prosazení elektronické formy hlasování, ale až budou existovat systémy pro její řádné zabezpečení a zajištění. Tak, aby se systém nedal zneužít. Hlasování poštou je podle něj spíš krok stranou: proč ho složitě zavádět, když technologie směřují k tomu, že bude možné bezpečně a ověřitelně hlasovat elektronicky.

Nemáme ani čekat, že by k jakékoli změně volebního zákona, která by volbu na dálku umožnila, došlo ještě před parlamentními volbami v roce 2021. „Je to naprosto nereálné, a to vzhledem k tomu, co se teď děje ve sněmovně, kde máme 490 legislativních návrhů. Zvládli jsme sedm mimořádných schůzí, další dvě nás čekají a řešíme mimořádný stav,“ vysvětluje šéf poslanců.

Dodává, že v době koronavirové pandemie není změna volebního zákona prioritou. I politolog Just vidí, jako nejbližší reálnou příležitost pro korespondenční hlasování, parlamentní volby plánované na rok 2025.

Máme právo volit, tvrdí Lukeš

Krajané se nicméně budou na českou politickou reprezentaci dál snažit „tlačit“, a to tak, aby jim hlasování na dálku umožnila co nejdřív. 

„Právo volit, právo spolurozhodovat, to není nějaký dar nebo výdobytek. Není to nic extra, co nám politická elita dá do klína. Je to nezcizitelný, ústavou garantovaný komponent demokratického občanství. A o to nám jde,“ vysvětluje jeden z hlavních členů iniciativy Chceme volit distančně a profesor Bostonské univerzity Igor Lukeš.

Celý pořad Zaostřeno Víta Pohanky najdete v audiozáznamu. 

autor: Vít Pohanka
Spustit audio

Související