Eurovolby
Poselství voleb do Evropského parlamentu je jednoznačné. Evropané mají rádi opozici. Vládní strany prohrály téměř všude. V zemích, kde vládne levice (Německo, Polsko, Maďarsko), zvítězila pravicová opozice, zatímco v zemích, kde je u moci pravice (Francie, Itálie, Rakousko), bodovala opozice levicová.
Je zde ale i jiné vysvětlení, totiž že Evropa má ráda opozici právě proto, že nevládne, neboli jinak řečeno, že politici v Evropě nejsou schopni vládnout ke spokojenosti občanů. Je přitom úplně jedno, k jaké se hlásí ideologii - jakmile se dostanou k moci, přízeň voličů bere za své. Takové konstatování ale vyvolává další otázku: Jsou politici neschopní vládnout, anebo je to moc, která politika deformuje a vzdaluje občanům? Možností je ale víc: Problém může být i v nás, kteří s ničím nejsme spokojeni, nevíme, co chtít, nic nám není dost dobré a reptáme jednou na dobrou pravicovou vládu, jindy na dobrou vládu levicovou. Anebo problém nespočívá v politicích, ale v tom, že dobře vládnout je dnes nemožné?
Vysvětlením všeobecné nespokojenosti s politiky může být, že to nejsou oni, kdo ve skutečnosti vládnou. Bída politiky, která lidem pije krev, nemusí nutně znamenat bídu politiků. Vidět v nich dnes "mocné tohoto světa" je bohužel nejspíše nedorozumění, je to pouhý hluboce zakořeněný mýtus. Ve skutečnosti hlasujeme pro politiky, kteří mají pouze omezenou šanci ovlivňovat chod společnosti. Nejsou schopni pravicově garantovat svobodu, ani levicově solidaritu. Volíme a platíme politiky, aby vládli, přičemž o nás dávno rozhodují lidé, které nevolíme a většinou ani neznáme. V tom je problém.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.