Eurotunel

To, s čím se v projektu nepočítalo, je rozmar cestujících. Eurotunel měl zruinovat trajekty, kterým ovšem stále dávají přednost romantici, milující pohled na moře. Konkurencí jsou i nízkonákladové letecké linky, které nabízejí vedle dobré ceny i pohled z ptačí perspektivy. Přeprava vlakem trvá pouze půl hodiny, ale ne každý má naspěch. Kdyby Eurotunel před dvěma lety výrazně nesnížil ceny, možná by už koleje pod mořským dnem rezivěly. Tunel sice vydělává, ale ne dost, aby byl schopen dostát nárokům věřitelů, a výsledkem je bankrot.

Zatímco se diskutuje, zda za potíže může nešikovný dopravce, anebo chamtiví věřitelé, na břehu kanálu La Manche sledují tři čeští plavci počasí. Silný vítr dělá vysoké vlny, do kterých se dnes určitě neponoří. Možná v sobotu, budou-li podmínky dobré, pokusí se jeden přeplavat z Británie do Francie a další dva dokonce tam i zpět na otočku. Této konkurence se ovšem Eurotunel bát nemusí. Nejen že lidí schopných přepravit se přes kanál za pomoci vlastních svalů je zanedbatelně málo, ale navíc za to musí zaplatit nesrovnatelně víc, než co by je stál vlak. Plavec, na rozdíl od cestujícího, potřebuje bohaté sponzory. V tom spočívá naděje firmy s dvěma tisíci šesti sty zaměstnanců. Svých patnáct miliónů pasažérů ročně má jistých. Určitě nepřeplavou.