EU zahájí přístupové rozhovory s Ukrajinou. „Její prioritizace může odradit ostatní kandidáty a otočit je na Východ,“ soudí europoslanec

15. prosinec 2023

Ukrajina slaví úspěch, ke kterému se ještě včera zdálo být hodně daleko. Lídři zemí Evropské unie schválili zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a také Moldavskem. Maďarský premiér Viktor Orbán přitom dlouho dopředu avizoval, že bude tento krok vetovat. Nakonec ale umožnil přijetí dohody, když před klíčovým hlasováním opustil sál. I nadále ale trvá na tom, že to je špatné rozhodnutí. Plynou z přiblížení Ukrajiny Unii jen výhody, nebo hrozí i nějaká rizika?

Čtěte také

Europoslanec Ondřej Knotek z hnutí ANO se domnívá, že by nebylo vůči ostatním kandidujícím zemím fér, aby Evropská unie přijala Ukrajinu ve zrychleném procesu. „Mohlo by se to otočit proti Unii, a tím pádem i Česku. A vlastně by to nemuselo být výhodné ani pro celou Ukrajinu,“ říká.

„Vstup do Evropské unie nelze urychlit. S Ukrajinou je potřeba mluvit na rovinu a vysvětlit jí důvody, proč je potřeba celým procesem projít, míní europoslanec Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL.

Musíme zemi maximálně pomoci, aby byla schopná právě v této složité době plnit kritéria, která po ní Unie požaduje, což jí pomůže například bojovat proti korupci nebo proti tomu, jakým způsobem tam je budována státní správa, aby byla co nejvíce samostatná a nezávislá.“

Čtěte také

Podle Knotka by se situace mohla otočit proti Evropské unii. „Rétorika směrem k Ukrajině, zvlášť z bruselské bubliny, hovoří o urychlení. Jsou tam síly, které volají, aby tento příslib mohl v ostatních kandidujících zemích posílit hlasy, které říkají, že jejich vstupování do Unie trvá dlouho, mohou se obávat, že to s nimi Unie nemyslí vážně a mohou se otočit zpět na Východ,“ varuje.

Dodává, že i řady legislativců z Ukrajiny to vnímají tak, že jsou de facto v Unii a nyní je to jen formalita.

„Jakákoli rétorika o urychlení by mohla vést k obrovskému zklamání na Ukrajině, mohl by to být velký šok, protože země by nesplňovala dané podmínky a lidé, kteří dnes tepou některé státy za právní stát, by najednou začali tepat ji,“ tvrdí.

Prioritizace Ukrajiny

Podle Zdechovského je tento Knotkův argument zásadní. „Často slyšíme z úst představitelů Černé Hory, Severní Makedonie, Albánie, či Srbska, že podali přihlášku daleko dřív a snaží se splňovat ta kritéria, přičemž u Ukrajiny se Unie snaží maximálně pomáhat a téma neustále zvedat a politicky tlačit,“ domnívá se.

Čtěte také

„Na druhou stranu je potřeba říci, že Ukrajině přijetí mezi kandidátské země pomůže ekonomicky i vojensky, protože v tu chvíli začne být pro investory a mezinárodní instituce vnímána jako partner,“ dodává.

„Ještě před 14 dny platilo původní hodnocení Evropské komise, které k tomu, aby Ukrajina mohla zahájit přístupové rozhovory, požadovalo naplnění sedmi podmínek – a před pár měsíci ještě dvě až tři splněny nebyly. Na poslední chvíli přijali legislativu, což i podle Věry Jourové trochu působí jako znevýhodnění vůči zemím západního Balkánu, které chtějí také vstoupit do Unie,“ říká Knotek.

Dodává, že další otázkou je, zda se bude Unie schopna rozšířit, proto včerejší rozhodnutí vnímá jako prázdné gesto. Kdyby se Ukrajina do Evropské unie dostala, těžiště vlivu by se podle něj přesunulo na Východ.

Čtěte také

„Dlouhodobě volám po statusu privilegovaného partnerství a je to pro země, se kterými máme exkluzivní vztahy. Tyto země se buďto mohou později stát členy EU, či ne. V ekonomickém slova smyslu by to znamenalo zmírnění některých podmínek a umožnění firmám členských států lépe podnikat nebo působit na evropské úrovni,“ tvrdí Zdechovský.

Je potřeba, aby si Evropa přestala lhát do kapsy a začala s něčím podobným pracovat – řada zemí by to ocenila,“ dodává.

Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Jan Bumba.

autoři: Jan Bumba , vsvo
Spustit audio

Související