EU vyzývá Írán, aby zastavil jaderný program

Jednání evropských mocností s Teheránem vypadá střídavě trochu nadějně a pak zase beznadějně. V minulých dnech se situace vyhrotila, když nově zvolený íránský prezident Ahmadínežád dal znovu jadernému programu zelenou. Skončilo tak období, kdy Írán na naléhání Západu dočasně zastavil zpracovávání uranu a v jaderné továrně v Isfahánu Íránci sami odstranili pečetě na výrobním zařízení, které tam nechala instalovat OSN.

Potvrdily se mimochodem tak obavy, že nový íránský prezident Ahmadínežád se bude stavět proti Západu nekompromisně a že nás tak nejspíše čeká období zvýšeného napětí v mezinárodních vztazích.

Odstranění pečetí v jaderné továrně proběhlo sice za přítomnosti inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii, ale nikoli s jejich souhlasem a se souhlasem mezinárodního společenství.

Největší obavy z Íránu mají v této chvíli pochopitelně Spojené státy. I když americký prezident George Bush se k tomuto nejnovějšímu vývoji ještě nevyjádřil, mluvčí Bílého domu považuje svévolné odstranění pečetí z jaderné továrny za provokaci a zřejmě nepřátelský akt, ačkoli něco takového Írán popírá.

Zájem na zklidnění situace mají ale i ostatní jaderné mocnosti - stejně jako celý svět - a k dalšímu jednání a nějakému kompromisu je vyzvala ve čtvrtek například i Čína.

EU a její spojenci požádali Mezinárodní agenturu pro atomovou energii, aby vyzvala Írán k zastavení produkce vysoce obohaceného uranu a jeho dalšího zpracovávání, neboť se jedná o palivo, které se používá k výrobě jaderných zbraní. Návrh rezoluce, kterou má tato agentura předložit ke schválení Radě bezpečnosti OSN, vyzývá Írán k zastavení všech aktivit spojených s jaderným programem.

Jak sdělil šéf agentury Mohamed al-Baradei, rezoluce, kterou připravili zástupci Británie, Francie a Německa, žádá tuto agenturu, aby dohlížela na to, že se v Íránu dodržuje mezinárodní dohoda o nešíření jaderných technologií.

Rada bezpečnosti OSN by v této situaci mohla na Teherán uvalit hospodářské sankce, ale zatím není jasné, zda k tomu skutečně dojde.

Evropští diplomaté tvrdí, že pokud se Írán nepodvolí, předloží v září tuto věc na zasedání Rady bezpečnosti.

Írán ovšem všechna obvinění západních představitelů popírá a tvrdí, že potřebuje jadernou energii k výrobě elektrického proudu. Podle mezinárodní dohody o nešíření jaderné technologie, kterou Írán též podepsal, může být využíván uran pouze k mírovým účelům. A západní činitelé tvrdí, že mírové úmysly může Teherán prokázat jedině tím, že se vzdá vývoje příliš citlivé technologie.

Írán má však v rukou také silné trumfy. Jeden z íránských vyjednavačů například naznačil, že zastavení íránského jaderného programu by nyní mohlo mít za následek další zvýšení cen ropy - která je, jak víme, už dnes neuvěřitelně vysoká. Jiná výhrůžka, která se v jednání s Teheránem objevila, zní dokonce ještě hůř: Írán by prý mohl začít dělat potíže na hranicích se sousedními státy, především s Irákem a Afghánistánem, kde jak známo vedou Spojené státy a jejich spojenci ozbrojené boje s povstalci a různými skupinami teroristů. Eventuální podpora těchto skupin z Teheránu - ať už skrytá nebo otevřená - by jistě měla zcela nedozírné následky.

Situace je to tedy potenciálně velmi nebezpečná a to si snad všichni účastníci jednání uvědomují. Mezinárodní agentura pro atomovou energii se sídlem ve Vídně má 35 členů, kteří nyní musí o rezoluci hlasovat. Podle zpráv, které přicházely do uzávěrky našeho pořadu, text rezoluce podpořili západní státy a Rusko i Čína, ale některé rozvojové země, jmenovitě Indie, Indonésie a Brazílie se stavěly proti. Bylo tak jasné, že rezoluce schválena bude, ale nikoli jednomyslně.