Etický kodex poslance ČSSD

Už jenom to, že situace ve sněmovně zřejmě vyžaduje, vzhledem k reakcím veřejnosti na činnosti a chování zákonodárců, zavedení takového kodexu, vypovídá o něčem velice nehezkém... Nicméně zde komentář delší:

Vzhledem k tomu, že už dlouhá léta má veřejnost možnost, a to v mnoha ohledech, s údivem sledovat, že poslanci nejsou jaksi "normální" občané, nýbrž - opět v mnoha ohledech - lidé zvláštního ražení, se zvláštními a nadstandardními výhodami a s možnostmi ovlivňovat jak politický vývoj země, tak často i svůj nejen osobnostní či profesní vývoj, ale i nevídaný rozvoj svých majetkových poměrů, je přijetí etického kodexu poslance krokem, který může sociálním demokratům přinést několik procentních bodů v žebříčcích volebních preferencí.

Zřejmě nejpopulističtějším bodem kodexu sociálně demokratického poslance je závazek, zapovídající poslancům napříště zaměstnávat v souvislosti s výkonem mandátu vlastní příbuzenstvo.

V pomyslném žebříčku bodů, které nejspíš nejvíce osloví veřejnost, respektive tu její část, která by chtěla do zavedení tohoto kodexu vkládat nějaké naděje na kultivaci domácí politické scény, následují například - závazek jednat nikoli k osobnímu, nýbrž k veřejnému prospěchu, dále závazek oznámit dar či příjem nad pět tisíc korun, získaný při výkonu mandátu poslancem (poslankyní) nebo člověkem jemu (jí) blízkým a konečně i závazek informovat o své činnosti co nejvíce veřejnost.

Poněkud záhadně znějícím a dost těžko vysvětlitelným bodem kodexu je (v článku 4) zanesený závazek budoucího poslance "při výkonu mandátu spolupracovat pouze s osobami, které splňují odborné i morální předpoklady pro takovou činnost." Jde o to, že i občan s poměrně malou představivostí jistě vytuší, že jestliže poslanec vykonává svůj mandát vlastně neustále, nějakých čtyřiadvacet hodin denně, bude pro něj zatraceně těžké spolupracovat v každém okamžiku pouze s takto charakterizovatelnými jedinci. Člen sněmovny se prostě setkává neustále s nějakými lidmi, v rámci svého mandátu s nimi dokonce jednat (tím tedy i spolupracovat) musí, přičemž ale nemusí přitom tušit, že ta která s ním jednající osoba se (například) za toho docenta jen vydává a je přitom ve skutečnosti jen inženýrem, navíc se škraloupem v trestním rejstříku.

Další tajemností tohoto kodexu, která jej trochu znevažuje ještě dříve, než začne pro budoucí poslance platit, je pasáž bodu d) článku 1, kde se uvádí (cituji) "Zdrží se,(míněno poslanec) při plném zachování práva na kultivovanou kritiku, jakéhokoliv jednání, které by mohlo poškodit důstojnost Poslanecké sněmovny, jejích orgánů nebo jiných poslanců." Skutečností, která tuto formulaci jaksi relativizuje je současný případ poslance ČSSD Oldřicha Němce, který se za svá vyjádření ke kakaové kauze jeho kolegy Michala Krause dočkal vyškrtnutí z liberecké kandidátky. Pravda, právní puristé mohou namítnout, že se tak stalo ještě před zavedením tohoto kodexu, ale přesto - něco na tom nesedí. Změní se snad během několika měsíců význam slovního spojení z onoho článku, znějící: "při plném zachování práva na kultivovanou kritiku"?

Jenže, právní puristé mohou namítnout i jinou, zásadnější věc. Etický kodex poslance ČSSD obsahuje též sankce za případné prohřešky proti němu. Zavedení sankcí však z kodexu etického dělá kodex právní, nebo cosi, co právo (nejspíš v dobrém úmyslu, leč přesto) nahrazuje.

Sankce v tomto eticko-právním hybridu hrozí provinilému poslanci tím, že se zavazuje zaplatit pokutu ve výši jednoho měsíčního platu, která bude věnována na dobročinné účely. "V případě, že nebude zjednána náprava, říká se v kodexu, grémium poslaneckého klubu navrhne odvolání poslance ze všech funkcí, do kterých byl za poslanecký klub nominován."

To je, podle mého, poněkud nešťastná formulace, neboť se - čistě teoreticky - může přihodit, že budoucí a kodex nedodržující zákonodárce by si mohl snadno spočítat o co vlastně případným tzv. neetickým chováním může přijít. O jeden plat, nějakých zhruba pětapadesát tisíc - no a co? Zbude mu těch platů ještě více než dvěstě (plus ty třinácté a čtrnácté) a případné neetické chování, které bude moci i po obou možných sankcích provozovat mu může přinést ještě nějakou tu korunku navíc... Jedinou smysluplnou sankcí by bylo takového provinilce prostě ze zákonodárného sboru vyloučit a nahradit, jenže to právě strana udělat nemůže.

Mám tedy za to, že potenciál právě zveřejněného kodexu budoucích sociálně demokratických poslanců nespočívá v řešení etických záležitostí. Ale jak již řečeno, předvolební tah je to poměrně zručný.