ETA slibuje příměří

ETA, která od roku 1966 bojuje se zbraní v ruce za odtržení velkého Baskicka od Španělska a Francie, totiž už mnohokrát vyhlásila klid zbraní. Poprvé to bylo v lednu 1988 a od té doby ještě jedenáctkrát. Nešlo sice vždycky o trvalé příměří, ale několikrát přece jen, i když se nenazývalo jako tentokrát permanentní, tedy trvalé, nýbrž příměří bez časového omezení a podobně. Jde o pouhou jazykovou hříčku, protože příměří bylo stejně vždycky porušeno.

ETA má za dobu své existence na svědomí téměř tisícovku lidí. Od posledního velkého devátého příměří v roce 1999 podnikli její členové 286 atentátů, při nichž zahynulo 46 osob. Je vůbec příznačné, že před každým vyhlášením příměří vždycky stupá teroristická aktivita. ETA tím chce naznačit, že se neuchyluje k příměří ze slabosti nebo že by byla u konce se svými silami, vysvětlují španělští odborníci. Zvýšenou teroristickou činnost bylo možno pozorovat i tentokrát. V lednu a v únory bylo hlášeno několik výbuchů, zejména na baskickém území. ETA vždycky varovala předem, takže nikdo nebyl zabit, ale zraněných, protože neinformovaných, bylo několik. A to nemluvě o materiálních škodách, které jen od začátku letošní roku jdou do milionů eur.

Příměřím rozumíme zpravidla klid zbraní, na kterém se dohodnou obě znepřátelené strany. V případě příměří, která vyhlašuje ETA, tomu ovšem tak není. Proto všechna příměří nesou označení jednostranná. Španělské vlády po pádu Frankova režimu jsou ochotny jednat s jakoukoli skupinou občanů, ale nikoli pod pohrůžkou násilí. Národnostních a jiných práv mají španělské autonomie tolik, že snad podobný případ ve světě není. Ústřední vláda v Madridu se proto k jednostranně vyhlašovaným příměřím nepřidává ani je mnohdy nekomentuje, protože ETA považuje za organizaci, kterou je třeba potírat silou.

V této souvislosti došlo nedávno k zajímavé situaci. Vládní socialisté už řadu týdnů avizovali, že lze očekávat závažnější změnu v postojích ETA. Opoziční lidovci varovali, že se zločinci se nevyjednává, že je nutno je tvrdě potírat. Socialisté se ohradili proti tomu, že by s představiteli ETA jednali, i když jim to parlament vloni povolil. Mluvčí socialistů v parlamentu Alfredo Pérez Rubalcaba ještě v úterý prohlašoval, že ani zprostředkovávat jednání s ETA nemůže někdo, kdo předem neodsoudil násilí a nepřijal demokratická pravidla hry. Jak tedy vláda věděla o změně postoje ETA?

Je přirozené, že ETA má hluboký dopad na politickou scénu v zemi. Levicové a baskické strany vesměs poslední příměří přivítaly - od frenetického nadšení až po umírněnou radost. Politická strana BATASUNA, která ač ve Španělsku zakázaná, vyjadřuje postoje ETA, uspořádala v Bruselu tiskovou konferenci, v níž požaduje svou legalizaci a pomoc Unie při nastolování mírového procesu na Pyrenejském poloostrově. Vládnoucí socialisté považují vyhlášení ETA za první krok k mírovému řešení, ale jednat budou, až se ETA rozhodne složit zbraně. Opoziční lidovci s tím v zásadě souhlasí a jdou ještě o krok dál: žádají, aby se ETA jako organizace rozpustila.

"Je to jen pauza, nevzdávají se tím svých zločineckých aktivit" zní oficiální vyjádření předsedy Lidovců Mariana Rajoye. A lidovci v Baskicku jdou ještě dál: podle nich má příměří pomoci socialistům u moci, neboť ETA prý právě takovou slabou vládu ke své existenci potřebuje. Prohlášení ETA, v němž její zástupci oznamují trvalé příměří výměnou za nepřijatelná jednání, jež by vedla k úplnému osamostatnění Baskicka, vyšlo na videu. Ve Španělsku bylo ihned široce komentováno. Je profesionální, trvá minutu a 36 vteřin, co je délka důležité televizní zprávy. Vkusně propaguje ETA a Baskicko různými drobnými znaky. Text sám o sobě je nic neříkající, ale nikoho neuráží a tváří se vstřícně, i když nenabízí nic nového než co v předešlých čtyřiceti letech: Jednání o nezávislosti.

Některé komentátory zarazilo, že tři postavy na videu mají na hlavě tradiční baskické čapky a hlavně šátky, které zakrývají jejich obličeje kromě očí. Anonymní vystrojení včetně černého oblečení dává tušit, že se jedná spíš o teroristy než o lidi, kteří nabízejí mír.